Psal se rok 1964 a čtyřiatřicetiletá skotská laborantka pozorovala v elektronovém mikroskopu kulaté šedé tečky obalené malými paprsky. Tyto tečky se později staly známými jako koronaviry a Almeida byla prvním člověkem, který je identifikoval. 

Byl to objev, jehož důležitost však před více než půlstoletím lidstvo nechápalo. Ani odborníci z oboru tehdy netušili, že jednou tento typ viru vyvolá pandemii s dalekosáhlými důsledky.

Začalo to u svatého Tomáše

Místem objevu byla Nemocnice svatého Tomáše v Londýně. Že jste o ní už slyšeli? Je to prestižní zařízení, které spadá pod Královskou univerzitu. Letos v něm (úspěšně) léčili premiéra Borise Johnsona poté, co onemocněl na COVID-19, který vyvolává nový typ koronaviru. 

June, jejíž zásluhy letos Nemocnice svatého Tomáše připomněla na svém webu, tam před šedesáti lety získala pověst špičkové expertky na vizualizaci virů v elektronovém mikroskopu. Zařízení je obdobou světelného mikroskopu, ve kterém jsou fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky čočkami elektromagnetickými.

Rodačka z Glasgow s rodným jménem Hartová, která získala příjmení Almeida po venezuelském manželovi, vyvinula nové techniky práce s přístrojem a publikovala několik vědeckých statí, v nichž popsala struktury virů, které dříve nebyly viditelné.

Lékaři, kteří se doslechli o jejích mimořádných dovednostech, poslali vědkyni vzorek z nosních výtěrů žáka internátní školy v Surrey, který se později stal známým pod označením B814. Měli podezření, že narazili na úplně nový typ viru.

Vir s koronou - a u člověka

June, která dokázala viry ze vzorků zobrazit pomocí protilátek, jim dala za pravdu. Pořídila snímky virových částic, které byly podobné chřipkovým, avšak měly pozoruhodné výběžky. Hned si vzpomněla, že takové viry viděla už dřív u zvířat - u myší a u kuřat.

Koronaviry, které Almeida dokázala zobrazit pod elektronovým mikroskopem | zdroj: womansplaceuk.org

Viroroložka tak identifikovala objekt, který se později stal známý jako první lidský koronavirus. (Do té doby byly koronaviry známy jen jako původci infekcí zvířat – ptáků a savců.)

Proč koronavirus? Název vznikl v debatě June se spolupracovníky, připomíná web stanice BBC. Experti se shodli na tom, že výběžky připomínají korunu (latinsky corona).

Své poznatky Almeida shrnula v článku, který zaslala do recenzovaného lékařského časopisu. Recenzenti ho však odmítli vydat, protože pokládali nafocené koronaviry za špatně pořízené snímky obyčejných virů. Měli za to, že korona je vlastně rozostřený vir.

První fotografie lidských koronavirů tak byly publikovány v magazínu Journal of General Virology až dva roky poté. Nevyvolaly však zvláštní pozornost. June slávu nepřinesly.

Důvod je nasnadě, svět ještě netušil, že se tento typ virů jednou mezi lidmi lavinovitě rozšíří, nepředvídal, co způsobí virus, který se loni zrodil v čínském městě Wu-chanu.

Vědkyně, kterou připomněl COVID

Hugh Pennigton, emeritní profesor bakteriologie na Univerzitě Aberdeen, pracoval s June v Nemocnici svatého Tomáše a v deníku Herald na ni vzpomíná jako na svou mentorku. Připomíná, že její techniku práce s elektronovým mikroskopem dodnes výzkumníci používají.

"Číňané použili její postupy k identifikaci nového koronaviru. Opakovali vlastně to, jak June postupovala v roce 1964," cituje Herald profesora Penningtona. "Bez ní bychom se nikdy tak daleko nedostali."

"Nepochybně to byla jedna z nejvýznamnějších skotských vědkyň své generace. Je moc smutné, že byla zapomenuta. A je ironií, že si ji připomínáme až teď s COVIDem, třináct let po její smrti," pravil v rozhovoru spolupracovník June Almeidy.