Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince

20. 4. 2017 – 17:38 | Člověk | Pavel Pešek | Diskuze:

Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Skupina vědců z USA měla k dispozici výsledky dlouhodobé lékařské studie sledující zdravotní stav lidí žijících ve městě Framingham v Massechuttes. Studie byla zahájena krátce po konci druhé světové války a zahrnuje tři generace účastníků. Je třeba dodat, že oblast je osídlena převážně potomky evropských kolonizátorů. Odborníci navíc měli k dispozici vzorky, ze kterých se dala získat genetická informace, takřka od většiny účastníků.

Vědce zajímalo, zda existuje vztah mezi charakteristikami účastníků, jejich genetickou variabilitou a mezi způsobem, jakým se v první poválečné a druhé generaci párovali účastníci studie.

Pozitivně ovlivňoval párování věk a výška a v malé míře (v druhé generaci) i krevní tlak. Vůbec nejzásadnější vlastností pro výběr partnera byl ovšem původ (v tomto případě šlo o původ z různých částí Evropy).

Jako nejdůležitější se ukázalo, že lidé původem z Jižní Evropy a Středomoří se brali přednostně mezi sebou, stejně jako lidé pocházející ze západní a severní Evropy. Třetí skupinou, která se s ostatními nemísila, byli Židé.

Stejný typ rozdělení do skupin se uchoval i v další generaci. S tím rozdílem, že již bylo méně výrazné oddělení mezi dvěma evropskými skupinami. Za zmínku také stojí, že v případě smíšených párů převládaly páry složené z mužů jihoevropského původu a žen ze západu nebo severu Evropy. Židé si zachovali svou izolovanost i v druhé generaci.

Vědcům se tedy podařilo zachytit změnu ve způsobu výběru partnerů od tradičního výběru partnerů stejného původu v první generaci, až po větší splývaní lidí původem z různých částí Evropy v druhé generaci.

Výsledky studie nejsou nijak překvapující. Manželství s někým, s kým máme stejný původ, je pravděpodobnější proto, že s dotyčným sdílíme jazyk a kulturu. Studie je ovšem výjimečná tím, že dosáhla relativně intuitivních výsledků pomocí genetických informací celého genomu na základě velkého počtu lidí.

Autoři studie navíc dokázali, že zohledněním původu populací lze výrazně zpřesnit výpočty příbuznosti lidí, které jsou důležité v populačních genetických studiích například při studiu šíření nemocí.

Sebro R., Peloso G. M., Dupuis J., Risch N. J. (2017) Structured mating: Patterns and implications. Plos One

Zdroje:
Vlastní

Nejnovější články