Zpět na články

Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".

Cenné antropologické nálezy z Filipín Cenné antropologické nálezy z Filipín, zdroj: Profimedia.cz

Všichni máme v živé paměti objev "hobitů" z ostrova Flores. Tito vzdálení lidští příbuzní, jejichž přímým předchůdcem byl patrně člověk vzpřímený, obývali indonéský ostrov Flores před zhruba 100 až 10 tisíci let. Jak ale ukazují nové objevy, lidé této vývojové linie rozhodně nebyli první, kdo se vydal na dobrodružnou výpravu s cílem osídlit ostrovy jihovýchodní Asie.

Jak shrnuje mezinárodní tým autorů v posledním čísle prestižního vědeckého časopisu Nature, při vykopávkách na filipínském ostrově Luzon nedávno narazili antropologové na asambláž starobylých nástrojů a dalších známek lidské přítomnosti. Kromě 57 kamenných nástrojů výzkumníci zdokumentovali pozůstatky jelenů, ostrovních chobotnatců stegodonů, vodních želv, ještěrů a takřka kompletní kostru rozporcovaného filipínského nosorožce.

Nové nálezy z blízkosti města Kalinga se podobají starším objevům filipínských dílen na kamenné nástroje z 50. let 20. století. Ty se však, na rozdíl od dnešních nálezů, nikdy nepodařilo datovat. Na nálezy z Kalingy oproti tomu vědci nasadili nejmodernější metody.

profimedia-0370398471 Důkazy o lidském opracování kostí, zdroj: Profimedia.cz

Srovnání poměru mezi dvěma izotopy argonu v nadložních a podložních krystalech písku naznačilo, že vrstvy, ve kterých badatelé kosti a nástroje nalezli, mohou být staré až milion let. Analýza křemene pomocí metod elektronové spinové rezonance upřesnila odhad na 730 až 700 tisíc let a podobné stáří vyšlo i podle radioizotopové analýzy zubní skloviny nalezeného nosorožce.

Nejstarší prokázané osídlení Filipín doposud představovaly lidské kosti z jeskyně Callao staré necelých 67 tisíc let. Nové nálezy tak posunuly tento milník o více než 600 tisíc let!

Křížení a přizpůsobení místním podmínkám

Nic bližšího o dávných obyvatelích Filipín zatím nevíme. I tak je ale nález důležitý také z globálního, nejen regionálního hlediska. Jak se čím dál výrazněji ukazuje, raná evoluce moderních lidí byla bouřlivá. Zvláště v oblasti jihovýchodní Asie se mnoho "postranních větví" lidského rodu udrželo až takřka do historických dob.

Tito lidé se přitom mohli křížit s moderním člověkem migrujícím z Afriky, přispívat tak k jeho přizpůsobení místním podmínkám a zanechávat v jeho genomu nesmazatelné stopy. Pokud chceme propletenou historii našeho ovládnutí světa jednou rozklíčovat, jihovýchodní Asie pohraje klíčovou roli.

Samotné Filipíny jsou navíc důležité i z hlediska šíření člověka po povrchu naší planety. Blízkost Tchaj-wanu na severu a ostrovů Velkých Sund na jihu z nich v průběhu celé historie činila vstupní bránu k ostrovům jihovýchodní Asie a Pacifiku.

Pokud lidé opravdu dorazili do ostrovní oblasti ze severu, nelze vyloučit, že dávní obyvatelé Filipín představovali přímé předky "hobitů" z ostrova Flores. V každém případě museli při své migraci na Filipíny překročit minimálně jednu mořskou bariéru. To, spolu s dalšími doklady, které se pomalu hromadí, naznačuje, že různí příbuzní moderního člověka patrně dokázali vytvářet jednoduché vody a přeplouvat krátké vzdálenosti po vodě. Na přímý důkaz této jejich schopnosti si ale budeme muset ještě počkat.

Zdroj: Ingicco T, Bergh GD, Jago-On C, ... & Pereira A (2018): Earliest known hominin activity in the Philippines by 709 thousand years ago. Nature 557.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články