Na jihovýchodě Rumunska, v kraji Constanta blízko hranic s Bulharskem, se nachází Pustá pláň. Pod ní je jeskyně, která zůstala izolována 5,5 milionu let.

Jeskyni se podařilo objevit náhodou 

Navzdory úplné absenci světla a jedovaté atmosféře, jeskyně hýří životem. Nalezneme zde celou řadu pavouků, štírů, drobných korýšů, pijavic a stonožek, které vděčí za svůj život zdejším tvrdým podmínkám, které by byly pro ostatní tvory smrtelné.

Jeskyně byla objevena vlastně náhodou. V roce 1985 prozkoumávali rumunští dělníci zdejší oblast, kvůli výstavbě nové atomové elektrárny a přitom narazili na vstup do jeskyně. Jako první se do ní odvážil vstoupit rumunský vědec  Cristian Lascu.

Jeskyně pak zůstala na dlouhou dobu zapečetěna a vstup do ní byl povolen jenom některým. Už samotný vstup do jeskyně je nebezpečný. Návštěvník tohoto místa se musí na laně spustit do dvaceti metrové průrvy, ve které je absolutní tma.

V unikátním prostředí žijí bizarní tvorové 

Potom projde úzkou štěrbinou a dostane se do centrální části, ve které se nachází podzemní jezero. V jeskyni je teplota kolem 25 stupňů a z vody zde uniká sirovodík.

Vzduch v jeskyni navíc obsahuje škodlivé plyny, zejména oxid uhličitý. A co je horší. Obsah kyslíku je tu jen na deseti procentech, a tak zde lidé bez dýchacího přístroje nevydrží dlouho.

V jeskyni bylo nalezeno asi  48 druhů, z čehož 33 se nevyskytuje nikde jinde. Ve vodě se to hemží pijavicemi, a různými druhy malých krevet.

Jak zde zvířata přežívají je pro vědce záhadou, protože kvůli absenci slunečního světla se tu nenacházejí prakticky žádné rostliny.

Když vědci analyzovali zdejší vodu, tak zjistili, že obsahuje radioaktivní látky a neobsahuje žádné živiny, které by zdejší tvorové mohli využívat.  Další záhadou je to, jak se tito tvorové dostali do jeskyně.

Jak se tvorové dokázali přizpůsobit tvrdým podmínkám? 

Někteří vědci zastávají teorii, že zvířata zde našla útočiště v době, kdy se na povrchu měnilo klima. V jeskyni prý byly termální prameny, díky kterým zde byla stálá teplota, a navíc zde nebyli žádní predátoři.  Toto tvrzení je ale velmi těžké prokázat. Navíc většina tvorů se sem mohla dostat postupně.

Odborníci se domnívají, že zdejší tvorové využívají tzv. chemosyntézu. Tedy, že veškerou energii získávají z chemických reakcí např. z oxidace sulfidů či amonia.

Zdejší tvorové se dokázali přizpůsobit zdejším podmínkám i díky specifické výstavbě svých tělesných schránek. Většina z nich totiž nemá oči, které by jim ve tmě byly k ničemu.

Místo nich mají různé typy tykadel, které jim umožňují orientaci v naprosté tmě. Kromě toho je většina živočichů zcela průhledná. 

Výzkum v rumunské jeskyni může v budoucnu ukázat, jak lze přežít v nehostinných podmínkách takřka bez přísunu kyslíku a živin.