Zpět na články

Umělá inteligence možná rozluštila tajemný Voynichův rukopis ze středověké Prahy

Přestože je takzvaný Voynichův rukopis starý zřejmě více než půl tisíciletí, je jeho obsah stále tajemstvím. Kniha, která má kořeny zřejmě ve středověké Praze, je pravděpodobně dobovým lékopisem. Její tajemný jazyk se ale dosud nepodařilo nikomu rozluštit. Vědci si proto přizvali na pomoc umělou inteligenci analyzující text. 

Voynichův rukopis je pravděpodobně dobový lékopis z 15. století, dosud se ale nikomu nepodařilo jeho obsah rozluštit Voynichův rukopis je pravděpodobně dobový lékopis z 15. století, dosud se ale nikomu nepodařilo jeho obsah rozluštit, zdroj: Profimedia.cz

Psal se rok 1912, když se americkému obchodníkovi Wilfridovi Voynichovi dostal do rukou středověký rukopis napsaný zcela neznámým jazykem. Tajemná kniha neznámého původu zjitřila jeho pozornost. Nákresy svědčí o tom, že rukopis popisuje botanické a biologické skutečnosti, uvnitř lze však objevit i astronomické sekce a pravděpodobně i návod na různé léčivé směsi.

Problém je, že kniha o 240 stranách nebyla napsána v žádném jazyce, který by moderní člověk znal. Dokonce ani rostliny nebo astronomické obrazy neodpovídají žádným známým útvarům.

V průběhu let se Voynichův rukopis stal předmětem nemalé části vědeckých studií. Historici pátrali po jeho kořenech – díky radiokarbonovému datování tak dnes víme, že rukopis zřejmě vznikl v první polovině 15. století.

Šifra ze středověké Prahy?

Padly tak fantaskní možnosti, podle nichž mohl být autorem například i Leonardo da Vinci. První historicky doloženým vlastníkem byl alchymista Georgius Barschius, který žil v Praze až v 17. století. Obecně se tak zdá pravděpodobné, že by rukopis mohl vzniknout právě v českých zemích.

Daleko menšího úspěchu se dočkaly snahy rozluštit text rukopisu. Když se knihou zabývali kryptografové NSA, došli z opakujících se znaků k tomu, že by mohlo jít o neznámou šifru. Jiní odborníci na dešifrování se pro změnu domnívali, že text je zcela nesmyslný. Objevily se tak dokonce i reálné možnosti, že jde o podvrh nebo že text záměrně pozbývá smyslu.

V průběhu snah o rozluštění textu nakonec vytanuly dvě možné verze – že se jedná o neznámý zápis arabštiny či dokonce čínštiny, anebo že jde naopak o zašifrovanou hebrejštinu.

Nejnověji se na rukopis "podívala" umělá inteligence naučená luštit jazyky. Ani tentokrát však výsledky nejsou o mnoho jasnější.

AI se učí číst

Nápad rozluštit rukopis s použitím umělé inteligence měl kanadský tým z Albertské univerzity. Jsou to jen dva měsíce, kdy zdejší odborníci na AI využili počítačů k efektivní předpovědi schizofrenie s pravděpodobností na 74 procent. Rozhodně tedy nelze říct, že by místní výzkum AI neměl výsledky.

Jejich nová, na lingvistiku zaměřená strojová inteligence se nejprve zahřála otestováním svých předkladatelských schopností na 380 různých verzích Deklarace lidských práv. U těch byl její systém s to dekódoval různé jazyky s úspěšností na 97 procent.

Když se však stroj zaměřil na snahu přeložit Voynichův rukopis, začaly se objevovat první problémy. Výzkumníci považovali za nejpravděpodobnější, že text vycházel z arabštiny. S tím ale AI začala rychle nesouhlasit. Jako pravděpodobnější určila hebrejštinu a několik dalších jazyků, které však ve středověku ještě neexistovaly. Až 80 procent slov identifikovaných v rukopise bylo spojeno se slovy z hebrejštiny.

To naznačuje průlom. Po víc než století od znovuobjevení konečně tušíme, v jakém jazyce byl rukopis sepsán! Snahy o přeložení významu textu se ale setkaly s rozporuplným výsledkem, a ten vrhá pochyby i nad zbytkem experimentu.

Když chybí správný lingvista

I když totiž překlad vyplivl srozumitelná hebrejská slova, výzkumníci si s jejich překladem museli vystačit s pomocí Google překladače, nesehnali totiž validního hebrejského lingvistu.  I poté byli odkázáni na určité tipování významu, což vědeckou rigorositou příliš netane.

Prvních deset stran rukopisu dle této interpretace obsahuje slova korelující s těmi hebrejskými – výrazy pro farmáře, světlo, vzduchu či oheň. Zdá se tedy, že by výzkumníci mohli být na správné stopě.

Taktéž předmluva má při této metodě jistý smysl dávající význam – obsahuje popis "doporučení knězi, pánovi domu a lidu". Je však evidentní, že způsob dešifrování zbytku textu bude potřeba ještě poněkud dopilovat. V ideálním případě v kooperaci s lingvisty specializovanými na hebrejštinu.

Také výzkumníci sami přiznávají, že se bez dalších odborníků neobejdou a skutečný výzkum textu rukopisu je tak prozatím v začátcích. Mimo jiné není například stále jasné, proč Voynichův rukopis jeho autor sepsal tak záhadně, jak jej sepsal. Zdá se však, že z jeho stran nevyčteme mnoho novátorských myšlenek.

Ačkoliv tedy umělá inteligence rozlouskla záhadnou knihu spíše napolovic (a i to bude možná časem vyvráceno), vykolíkovala dalšímu výzkumu jasnější cestu. A i to je po více než století studia kniha dost možná nejvýznamnější posun kupředu.

Práce byla popsána v Transactions of the Association of Computational Linguistics

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články