Zpět na články

Spánek dorůžova je důležitý. Už jsme zjistili proč, hlásí biologové

Spánek má na lidský organismus větší vliv, než si uvědomujeme. Vědci poprvé popsali chemický jev, který stojí za regenerací našeho těla při spaní. 

Kvalitní spánek vytváří v těle zásoby vlákének molekulových řetězců, které nám umožňují zvládat zatížení. Na snímku je patrné, že "dorůžova" spí Stan Laurel, Oliver Hardy s tím má problém Kvalitní spánek vytváří v těle zásoby vlákének molekulových řetězců, které nám umožňují zvládat zatížení. Na snímku je patrné, že "dorůžova" spí Stan Laurel, Oliver Hardy s tím má problém, zdroj: Profimedia.cz

Vyspali jste se dnes dorůžova? Ze soboty na neděli k tomu má většina lidí dobrou příležitost. Během týdne však spánek často patří mezi "nedostatkové zboží".

Pouze třetina lidí v západních společnostech dodržuje optimální spánkový režim a spí sedm hodin a víc. Spánek se dnes bere spíš jako přechodný čas potřebný k tomu, abychom mohli další den fungovat v práci.

Nedostatečný spánek nebo zanedbání spánku vede k únavě, nesoustředěnosti a jeho dlouhodobá absence může poškodit mozek, které potom "požírá" své vlastní nervové spoje. Zvyšuje také riziko úzkostných poruch.

profimedia-0343517698 sleeping b Tak se probouzíte po spánku dorůžova…, zdroj: Profimedia.cz

Co víc, špatný spánek snižuje také náš fyzický výkon. Jsme sice schopni fungovat už po pěti hodinách spánku, ale tělo nemá dostatek času na to, aby regenerovalo tkáně.

Jak organismus regeneruje, popisuje výzkum na myších, publikovaný v časopise Nature Cell Biology, který vedl profesor Karl Kadler z Univerzity Manchester.

Důležitá vlákna

Výzkum objasnil důležitost mezibuněčné hmoty, která poskytuje strukturální a biochemickou podporu buňkám ve formě pojivové tkáně, jako je kost, kůže, šlacha a chrupavka. Mezibuněčná hmota tvoří polovinu naší tělesné hmotnosti, v ní je polovinou zastoupen kolagen.

Kadlerův tým zkoumal, jak během aktivity a spánku funguje právě kolagen – bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání.

Kolagenní buňky vytvářejí fibrily (vlákénka molekulových řetězců), z fibril se pak utvářejí vlákna. Existují dva druhy fibril – lanovité struktury kolagenu o 50 nanometrech a silnější fibrily o průměru zhruba 200 nanometrů. Pouze ty druhé jsou s námi zůstávají celý život. Zásoba těch prvních se v těle mění.

Kadlerúv tým zjistil, že pokud jsme vystaveni námaze, zásoba fibril o 50 nanometrech se ztenčuje. Při spánku se zase doplňuje, což bylo s pomocí hmotnostní spektrometrie a nejmodernější volumetrické elektronové mikroskopie prokázáno na myších.

Při špatném spánkovém režimu tělo nevytvoří dostatek slabších fibril, které doplňuje fibrily silnější, a naše tělo hůř snáší zatížení.

Tělo potřebuje omítnout

Karl Kadler k tomu poznamenal: "Můžeme si to vysvětlit na příkladu cihlového domu. Stěny tohoto domu jsou trvalé, ale jejich omítka se opotřebovává. Je to ochranná, obětavá součást, kterou musíme udržovat."

profimedia-0348481397 sleeping … a tak procitáte po nedostatečném spánku. Je v tom rozdíl, zdroj: Profimedia.cz

Podle profesora Kadlera by zjištění jeho týmu mohlo pomoci pochopit naši biologii na nejzákladnější úrovni. Vědci by mohli lépe studovat hojení ran a stárnutí našeho organismu.

Je známo, že s věkem se naše zásoby trvalého kolagenu ztenčují, což má vliv jak na funkčnost organismu, tak například na vzhled naší pokožky (vrásky).

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články