Stejně jako minulý týden při přistání sondy InSight na Marsu, také nyní se ozývají z NASA pochvalná slova stran výpravy. Pro sondu OSIRIS-REx (jejíž název je složen ze slov The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) je však let k Benu jenom první třetinou celé mise. Několik dalších plánovaných fází mise se nyní zaměří především na mapování povrchu asteroidu Bennu, patřícího mezi takzvaná apolla, tedy tělesa protínající oběžnou dráhu Země. Na samotné přistání by mělo dojít v horizontu několika měsíců. 

Ve výbavě mise je především kamerový systém pro optický průzkum, laserový výškoměr mapují povrch, spektrometry pro chemickou a rentgenovou analýzu a zejména systém TAGSAM pro odběr vzorku povrchu. Po zhruba 500 dnech, kdy bude OSIRIS-REx zkoumat samotnou topografii asteroidu Bennu, má totiž sonda k Zemi odebrat a následně vyslat i vzorek s půdou, a dopravit k nám tak kousek bludného tělesa.

Jak fáze u/na povrchu Bennu, tak i odebraný vzorek umožní vědcům zkoumat evoluci asteroidu a pátrat po přítomnost tzv. organických sloučenin. Ty mohly na počátku formování Země napomoci ke vzniku místního života. Sonda tak může výrazně přispět k našemu poznání evoluce sluneční soustavy. Půjde-li vše hladce, na Zemi se plavidlo vrátí 24. září 2023. Celá mise vyjde v součtu na zhruba 800 milionů dolarů. zdroj: NASA

Závod o vzorky

V ideálním případě by návratová část OSIRIS-REx na Zemi dopravila až dva kilogramy materiálu. OSIRIS-REx, pravda, zdaleka není první výpravou, která na Zemi přiveze kousek cizího kosmického tělesa. Nepočítáme-li Měsíc, z něhož nám vzorky přivezli astronauti misí Apollo i sovětská sonda Luna 16, prim drží japonská sonda Hayabusa. Ta na Zemi v roce 2010 dopravila několik mikrogramů z asteroidu 25143 Itokawa.

Rovněž se podařilo získat malé částice pomocí několika jiných sond nebo dokonce i misí sbírajících částice v zemské atmosféře. OSIRIS-REx je však momentálně první misí, která by mohla získat jak větší vzorek, tak i určit jeho přesnou lokaci na povrchu asteroidu. Předběhne ji však dost možná opět další japonská sonda – Hayabusa2 se totiž se snad s až třicetigramovou kolekcí vzorků z povrchu asteroidu 162173 Ryugu vrátí již v prosinci 2020.

OSIRIS-REx je tak třetí sondou v rámci programu New Frontiers, do něhož se řadí také sonda Juno obíhající Jupiter a sonda New Horizont, která před třemi lety prolétla kolem Pluta. Příští rok se pak uvidí, která čtvrtá a finální mise program New Frontiers uzavře. NASA volí například mezi výpravou k odběru vzorku komety, odběru materiálu u polárního regionu na Měsíci, ale i přistáním na Venuši či mořských světech jako Europa nebo Titan.

Vzhledem k tomu, že New Frontiers je svého druhu snahou o ekonomičtější robotické mise, racionálně lze čekat spíše jednu ze střídmějších možností. Možná se však agentura rozhodne naopak program ukončit ve velkém duchu!