Zpět na články

Sci-fi se stává realitou: Lékaři dali pacienta 'k ledu' a zase oživili

Chirurgové začínají testovat novátorskou metodu, při které uvedou pacienta do stavu blízkého hibernaci. Může pacientům pomoci přežít v situacích, ve kterých by jinak neměli šanci.

Ilustrační foto Ilustrační foto, zdroj: Profimedia.cz

Lékaři poprvé v historii nechali "zemřít" pacientův mozek, aby získali čas na ošetření vážných zraněni a masivního krvácení.

Tým vedený doktorem Samuelem Tishermanem z Marylandské univerzity v americkém Baltimoru nahradil krev pacienta studeným solným roztokem. Po dvouhodinovém chirurgickém zásahu krev pacientovi vrátil, zahřál ho na 37 stupňů a oživil.

'Uchovej a resuscituj'

Experiment se dá přirovnat k hibernaci známé ze světa savců, kteří snižují tělesnou teplotu, a tak mohou přečkat zimu bez vody a potravy. Také u člověka by hibernace měla význam.

Ze sci-fi vizí je známa jako metoda pro dlouhé kosmické lety i jako způsob, jak přenést člověka do budoucnosti. Druhá možnost by mohla být užitečná třeba v případě, že člověk onemocní chorobou, která je aktuálně neléčitelná, ale v budoucnu by na ni mohl existovat lék.

profimedia-0088420329hibernovaníplšíci Hibernovaní plšíci během zimního spánku, zdroj: Profimedia.cz

Spíše než hibernace, je však namístě ve zmíněném případě používat termín "pohotovostní uchování a resuscitace" (emergency preservation and resuscitation, dál EPR). Tak metodu nazývají i autoři výzkumu.

Cílem není hibernovat lidi pro dlouhý spánek nebo kosmické lety, ale pro akutní chirurgické zákroky. Během nich EPR zpomaluje pacientům metabolismus, a prodlužuje tak chirurgům čas na záchranu člověka.

EPR je prováděna na pacientech fakultní nemocnice Marylandské univerzity s těžkým zraněním (střelného nebo bodného charakteru), jejichž šance na přežití jsou menší než 5 procent. Krev pacienta je nahrazena studeným solným roztokem. Jeho mozek je ochlazen na 10 až 15 stupňů Celsia.

Mozek tak téměř zastaví aktivitu a zpomalí fyziologické procesy. Tím chirurgové získají cenné minuty nebo až hodiny času na akutní ošetření. Když jsou hotovi, tělo zahřejí a znovu oživí

Úsvit lidských hibernátů?

EPR vykazuje typické znaky hibernace, vlastně lze říct, že životy může zachránit právě díky téměř úplnému zastavení metabolismu.

Při srdeční zástavě není doručován buňkám kyslík, což do pěti minut od bývá osudné zejména mozkovým buňkám. Podchlazení buněk ale zpomaluje jejich vnitřní metabolické reakce, takže potřebují výrazně míň kyslíku.

Pokud by EPR fungovala, možná by se dalo uvažovat i o její aplikaci v kosmonautice a dalších oborech. Víme navíc, že i jiní savci hibernují – apriori by tak lidem nemělo nic moc překážet uskutečnit něco podobného.

Tisherman řekl magazínu New Scientist, že po prvním novátorském zákroku prožíval "neskutečný" pocit. Z toho by se dalo usuzovat, že pacient přežil. Není však jasné, v jakém stavu.

Bezpečnější, nebo riskantnější?

Lékaři každopádně zmiňují obavy, že hibernace může poškodit mozek. Samotné podchlazení tomu sice nejprve zabraňuje, není ale jasné, nakolik mozek poškozuje pozdější ohřátí a "restart" organismu.

Není ani jasné, kolik času doopravdy chirurgové mají na operaci. Je toho zkrátka hodně neznámého k tomu, aby bylo možné říct, zdali EPR vůbec funguje jako medicínská metoda. Natož zda je možné ji použít pro kosmické lety nebo k uchování tělesných schránek pro (lepší) budoucí časy.

Tisherman chce EPR použít u deseti pacientů. Poté srovná výsledek s kontrolním vzorkem jiných deseti pacientů s obdobnou diagnózou, operovaných tradičně bez EPR.

Až poté by mělo být jasné, zda hibernace je bezpečnější, anebo rizikovější než současné postupy. Zástupci Marylandské univerzity doufají, že výsledky z pilotní klinické studie testující EPR budou známé do konce roku 2020.

Na lidech nebyla metoda až do této série pokusů vyzkoušena, experimenty se ale prováděly na prasatech. "Měli jsme pocit, že nastal čas přenést výzkum na lidi. Až prokážeme, že to funguje, můžeme techniku rozšířit, abychom pomohli pacientům přežít v situacích, v nichž by jinak neměli šanci," řekl doktor Tisherman.

O novátorské metodě jako první informoval New Scientist.


diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články