Zpět na články

Proč nám po stresu šedivějí vlasy

Šedivění vlasů patří mezi přirozené projevy stárnutí. Může ho však také způsobit stres. Výzkumníci z Harvardovy univerzity to předvedli na myších.

Richard Gere měl šediny už ve čtyřicítce - v době, kdy se natáčela Pretty Woman. Že by stres? Richard Gere měl šediny už ve čtyřicítce - v době, kdy se natáčela Pretty Woman. Že by stres?, zdroj: Profimedia.cz

Studium šedivění vlasů vlivem stresu zní na první pohled jako solidní kandidát na Ig Nobelovy (anti)ceny. Lidová moudrost má přece jasno, že šediny jsou vyvolány útrapami.

Ve světě vědy však platí jen prokázané skutečnosti. Nejnovější americká práce tak konečně položila základy poznání, proč stres způsobuje šedivění. 

"Každý zná nějaké rčení, že stres ovlivňuje tělo, zejména kůži a vlasy –jediné tkáně, které lze pozorovat zvenčí," řekl hlavní autor studie Ya-Chieh Hsu, "My jsme však chtěli pochopit, zdi se tyto domněnky zakládají na pravdě, a pokud ano, jak stres vede ke změnám v různých typech tkání."

Na vině je autopilot

Šedivění vlasů známe především jako mezi projev stárnutí. Způsobují ho melanocyty, tedy buňky ve vlasových koříncích, které vylučují barvící pigment. S přibývajícími lety začínají pracovat nepravidelně až se produkce melaninu úplně zastaví.

profimedia-0494174505 mouse upr Také myši vlivem stresu šediví, zdroj: Profimedia.cz

Co má ale šedivění společného se stresem?

Ve snaze přijít této záhadě na kloub, vyzkoušel tým doktora Hsu několik přístupů na laboratorních myších. První hypotéza operovala s tím, že stres způsobuje autoimunitní reakci těla na buňky produkující vlasový pigment. Když ale výzkumníci předpoklad testovali v praxi, ukázalo se, že i myši bez imunitních buněk pod zvýšeným stresem šedivějí.

Pravdivá se neukázala ani možnost, že šedivění způsobuje hormon korzitol, který je během stresu vyplavován do těla. I poté, co výzkumníci jiné várce myší odstranili nadledviny produkující hormony jako kortizol, přesto stále při stresu šedivěly.

Teprve postupná eliminace dalších hypotéz směřovala k jasnějším výsledkům. Stopa vedla k takzvanému sympatickému nervovému systému, tedy nervovým zakončením, které reagují autonomně a nepodléhají naší vědomé kontrole.

Je to součást našeho autopilota, který mimo jiné dokáže automaticky reagovat na pocit ohrožení. Sympatické nervy jsou všude po těle, a jsou součástí také vlasových folikul.

Když to buňky nezvládnou...

Ukázalo se, že právě sympatické nervy během stresujících okamžiků vylučují hormon noradrenalin. Hormon sám o sobě není za šedivění odpovědný – může jen za extrémní reakci kmenových buněk vlasů.

Buňky se vlivem noradrenalinu přemění na buňky produkující pigment, zatímco bez noradrenalinu tuto cestu zvolí jenom část z nich, pod vlivem hormonu se přemění všechny.

Kmenové buňky ve vlasovém folikulu tak vyčerpají zásobu buněk produkujících pigment – melanocytů, což do vzniku dalších kmenových buněk vede k produkci šedivého vlasu. Efekt je přitom permanentní.

Ačkoliv část kmenových buněk se jinde v těle zřejmě (s věkem stále méně) do určité míry doplňuje, u vlasů vede extrémní stres k šedivosti permanentní.

"Když jsme se studií začali, očekával jsem, že zjistíme, že stres je pro tělo škodlivý – ale dopad, který jsme odhalili, byl nad moje očekávání," sdělil doktor Hsu. "Stačilo několik dnů a všechny buňky regenerující pigment byly ztraceny."

Očkovat proti stresu?

Zjištění rozšiřuje naše znalosti o vlivu stresu na tělo. Platí, že určitá míra stresu je samozřejmě žádoucí. Pokud vás pronásleduje predátor, je užitečné přežít s pomocí adrenalinu a dalších hormonů. Naše mozky však jako by se stále nevyrovnaly s tím, že v civilizaci nám poměrně málokdy jde o život, a tak generují podobnou míru stresu i pod vlivem nezaplacené složenky nebo třeba jen úzkosti.

Lepší pochopení této procedury každopádně zvyšuje šance na to, aby bylo vyvinuto očkování proti stresu.

Studie byla publikována v žurnálu Nature

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články