Nová studie výzkumníků z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře a amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER) varuje, že zvyšující se teploty budou v budoucnu zabíjet miliony lidí. 

Projekce vědců předpokládá, že při současném tempu globálního oteplování horko v roce 2100 ve světovém měřítku zabije 73 ze 100 tisíc lidí. V tropických a vlhčích oblastech by však obětí mohlo být až 200 na 100 tisíc obyvatel.

Mnoho lidí z těchto regionů bude hledat záchranu v chladnějších místech planety. Jejich obyvatelům tak může masová migrace způsobit "horké chvilky ".

Horší než zemětřesení a záplavy

V uplynulých dvou desetiletích jsme zažili i v Evropě několik vln veder, které způsobily tisíce úmrtí. V roce 2003 například ve Francii v důsledku veder zemřelo 35 tisíc lidí. Teploty tehdy dosahovaly až 44 stupňů Celsia.

Horká evropská půda. | zdroj: Profimedia

Už nyní zabíjí horko víc lidí než zemětřesení nebo záplavy. Zvyšuje nároky na chlazení těla, a tím zvyšuje zátěž kardiovaskulárního systému. Zejména seniorům a kardiakům tak může přivodit vyčerpání organismu a smrt.

Podle studie Kalifornské univerzity a NBER, která vznikla z kalkulací obětí minulých vln veder a projekce růstu teplot, by v budoucnu mělo takových situací přibývat.

Do konce století se teplota patrně zvýší o dva až tři stupně Celsia. V některých oblastech však může vzrůst výrazněji.

Kde bude nejhůř?

Přehřátí organismu napomáhá vlhkost. Vlhké horko může být smrtelné pro obyvatele bez rozdílu. Princip je prostý: Čím vyšší je atmosférická vlhkost, tím méně se odpařuje pot, a tím víc nám hrozí přehřátí. 

Globálně teplejší Země přitom bude také vlhčí. Oblasti s výskytem extrémních teplot a extrémní vlhkost by se již do poloviny století mohly rozšířit do mnoha území dnes hustě osídlených lidmi.

Úmorných veder přibývá. | zdroj: Profimedia

Analýzou dat vysokých veder a vlhkosti z let 1979 až 2017 z více než tří tisíc meteorologických stanic výzkumníci upozornili na regiony, které budu nejvíc postižené.

Jsou to rozsáhlá území Indie, Bangladéše a Pákistánu, oblasti Mexického zálivu a Kalifornie, velká část Perského zálivu, ale také jižní Čína, Vietnam, subtropická Afrika a Karibik. To vše jsou místa, kde žijí stovky milionů lidí.

Nejohroženější jsou chudí

Důvod tohoto tvrzení je zřejmý: Nejúčinnější ochranou proti horku je úkryt v chladnějším prostředí. To znamená možnost pracovat či žít v klimatizovaných podmínkách.  Jenže chudí obvykle pracují venku a klimatizace je nad jejich finanční možnosti.

Vyšší teploty navíc zhoršují produktivitu práce. Tím mohou zvýšit i počet chudých v postižených oblastech. 

Studii publikoval žurnál NBER.