Překvapivý objev: Stavitelé už před 11 tisíci lety znali geometrii

22. 5. 2020 – 9:30 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Překvapivý objev: Stavitelé už před 11 tisíci lety znali geometrii
Stavba nejstaršího známého svatostánku v dnešním Turecku | zdroj: Profimedia

Civilizace lovců a sběračů nebyla tak primitivní, jak bychom se mohli domnívat. Dokázala třeba sestrojit rovnostranný trojúhelník a stavět úžasné věci dávno před egyptskými pyramidami nebo Stonehenge.

Nejstarší známý chrám postavili lidé v neolitické době, kdy ještě neznali písmo, v éře lovců a sběračů. Tehdejší stavitelé přitom už ovládali základy geometrie.

Naznačuje to nová studie z Telavivské univerzity.

Archeologický zázrak

Svatostánek Göbekli Tepe byl postaven před více než 11 tisíci lety na území dnešního Turecka. Je tedy výrazně starší než pyramidy nebo Stonehenge. Jeho objev v devadesátých letech minulého století vyvolal v archeologické komunitě pozdvižení.

 

Nová studie archeologů Gila Haklaye a Avi Gophera z Telavivské univerzity se zabývala způsobem, jakým pravěcí lidé v Göbekli Tepe rozmisťovali megality – velké, opracované balvany, sloužící pohřebním a kultovním účelům, které tvoří chrám.

Jejich dnešní rozmístění samozřejmě není totožné s tím původním. Haklay a Gopher použili sofistikovaný třírozměrný algoritmus, který odhadl způsob, jakým byly kameny umístěny při stavbě.

Není to věštění z kávové sedliny – z mnoha jiných megalitických staveb víme, že geometrie je vlastní všem z nich.

Analýza zjistila, že Göbekli Tepe nebyl původně postaven jako současný rozpadlý chrám, ale vznikal s citem pro uspořádání. Neskládal se z oddělených struktur jako dnes. Měl podobu propojených staveb podepřených pilíři.

Stavba proto vyžadovala pečlivé plánování všech částí komplexu, aby se nezhroutila jako domek z karet – a to v době, kdy ještě neexistovala civilizace tak, jak ji dnes definujeme.

011-Gobekli-Tepe-22 Rovnostranný trojúhelník v éře neolitu | zdroj: Tel Aviv University

Analýza popisuje středy tří největších ploch Göbekli Tepe. Jak je patrné z náčrtu, oblasti B, C a D působí, jako by byly geometricky svázané dohromady. Jejich středy při propojení vytvářejí rovnostranný trojúhelník. Šance, že by středy zaujaly takový geometrický útvar náhodně, je přitom mizivá, protože místnosti mají různé rozměry a tvary.

Stavitelé tedy museli znát základy trigonometrie.

"Göbekli Tepe je zázrak," řekl archeolog Avi Gopher. "Jeho architektonická složitost je pro tehdejší lovce a sběrače naprosto neobvyklá."

Chrámy jako protoměsta

Archeologové a paleontologové předpokládají, že takové chrámy jako Göbekli Tepe plnily na přelomu paleolitu a neolitu roli protoměst. Lovci a sběrači žijící ve stále větším počtu volně v krajině se v nich setkávali a obchodovali, aniž by se tam usídlovali.

Nakonec s proměnou klimatu a nutností přejít na zemědělství podobné komplexy vytvořily základ toho, čemu dnes říkáme města.

Chrám Göbekli Tepe mohl být mezi prvními díky tomu, že oblast dnešního Turecka byla velmi pokročilá. Koneckonců, ve stejném regionu najdeme i nejstarší známé město Çatalhöyük založené před 9 100 lety.

Studie byla publikována v Cambridge Archaeological Journal.

zdroj: YouTube


Nejnovější články