Zpět na články

Předpoví umělá inteligence selhání ledvin?

Naučíme se využívat umělou inteligenci v medicíně? Vše ukazuje na to, že taková aplikace je blíže, než by mnozí donedávna odhadovali.

Umělá inteligence dokáže sledovat lidský organismus lépe než lékař Umělá inteligence dokáže sledovat lidský organismus lépe než lékař, zdroj: Profimedia.cz

Využití strojového učení v reálném světě působilo ještě donedávna více než mlhavě. Mnozí se ptali, co vlastně budou hypotetické systémy chytřejší než lidé dělat?

Ve sci-fi mají umělé inteligence často podobu vševědoucích entit, které jsou hrozbou, nikoliv pomocníkem. Že realita bude nejspíš odlišná, naznačuje algoritmus, který dovede předpovědět riziko selhání ledvin s předstihem 48 hodin.

Vyvinula ho společnost DeepMind spadající pod korporaci Google ve spolupráci s Úřadem pro záležitosti veteránů. Je úspěšný u devíti z deseti pacientů a připraven k použití.

Algoritmus je umístěn v cloudu, přístup k němu dává počítač nebo chytrý telefon. Zatímco starší verze krmená daty z externích prostředků přehlédla něco málo přes 12 procent pacientů, s aplikaci ve smartphonu selže jenom u 3,3 procent pacientů.

Ideou je poskytnout doktorům dostatečný náskok k tomu, aby přes zákrokem nebyl ohrožen život pacienta. Ačkoli je nástroj určen především pro veterány, uplatnění by mohl najít i jinde. 

Akutní selhání ledvin ročně zabije jen v USA na půl milionu lidí. S využitím algoritmu by však tento počet mohl výrazně poklesnout. Jde přitom jenom o první příklad z mnoha toho, jak umělá inteligence nejspíše v příštích pár letech výrazně změní podobu medicíny. 

Algoritmy, které pomáhají

První příklady strojového učení v lékařství se objevily před dvěma lety. Patří mezi ně například systém, který dokáže predikovat srdeční problémy z atypického pulzování krevních cév a oku. Lidský doktor, na rozdíl od počítače, není s to si takto drobných změn povšimnout.

Od experimentálních studií se strojové učení rychle dostalo přímo do nemoc. A neplatí to jenom o USA, ale i Česku. Před měsícem představil tuzemský startup GoodAI algoritmus vyvinutý a vyzkoušený ve spolupráci s nemocnicí Na Bulovce, který předchází proleženinám. Ty nemusejí být nutně život ohrožující problém, kontrola proleženin přesto zdravotnickému personálu ubírá čas, který lze věnovat vážnějším problémům.

Česká umělá inteligence dovede z polohy pacienta ukrytého pod přikrývkou dopočítat jeho polohu a v případě, že tráví příliš mnoho času na jedné části těla, v době pravděpodobného rozvoje proleženin může upozornit pacienta nebo personál. 

Systém pracuje s infračervenou kamerou, detekuje tak stav pacienta i v noci. V budoucnu by mohly být podobné umělé inteligence propojené, takže z jediné sady dat by mohl cloudový systém provádět kontrolu v celé baterii rizikových faktorů.

Spolehneme se na umělou inteligenci?

Časem by se systém mohl podívat i mimo nemocnice - svůj tělesný stav by si tak mohl zkontrolovat každý snáz, než kdyby musel do nemocnice. Teprve v případě rizika problému by mohl vyhledat péči odborníků, což by ulevilo i přetíženému zdravotnictví. 

Objevují se samozřejmě i hlasy varující před přílišným spoléháním na umělé inteligence. Reálně hrozí, že závislost na algoritmech by mohl vést k přehlédnutí případů, na které umělá inteligence nestačí - což by potom sice mohlo ubrat jednu část pacientů, ale přidat část jinou.

Zdali bude však umělá inteligence spíše přínosem nebo zátěží, budeme muset teprve zjistit v praxi. Prozatím se zdá, že by mohla díky navýšení prevence doktorům a doktorkám z masa a kostí spíše výrazně napomoct. Skutečný potenciál strojového učení v medicíně si teprve nyní začínáme uvědomovat.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články