Zpět na články

Poodkryto tajemství potopené Zélandie

Ohnivý kruh, tichomořský region s největší koncentrací sopek na planetě, je podle nové studie spojen se zkázou pradávného kontinentu Zélandie.

Tak mohl vypadat konec kontinentu Zálandie.  Snímek z filmu Pán prstenů: Dvě věže (The Lord Of The Rings: The Two Towers) Tak mohl vypadat konec kontinentu Zálandie. Snímek z filmu Pán prstenů: Dvě věže (The Lord Of The Rings: The Two Towers), zdroj: Profimedia.cz

Vrty do oceánského dna poodkryly tajemství ztraceného kontinentu Zélandie i příčiny vzniku sopečného pásu v Tichomoří.

Tenkrát ve Středozemi

Zélandii dnes najdeme jen na oceánském dně jižní polokoule. Nad hladinu se z této rozměrné oceánské kůry o rozloze 4,9 milionu kilometrů čtverečních vypínají jen Jižní a Severní ostrov Nového Zélandu, Nová Kaledonie, Norfolk a několik dalších malých ostrovů.

Osud Zélandie dokládá dynamiku kontinentálních desek. Zemská kůra s nimi míchá jako s balíčkem karet. Někde je zvedá, jinde potápí. Také současné podoba kontinentů je pouze dočasná.

Nejnovější studie dává nahlédnout na to, k čemu může ponor středně velké kontinentální kůry vést. Tým profesora geofyziky Ruperta Sutherlanda z Univerzity královny Viktorie ve Wellingtonu zveřejnil závěry mořské expedice, která se uskutečnila v roce 2017. Jejím cílem bylo zkoumat, jak Zélandie vznikla a jak se potopila.

Snímek obrazovky (155) map zealandia Kontinenty včetně Zélandie na jižním okraji Ohnivého kruhu, zdroj: IODP

Výzkumníci čerpali zejména z dat sesbíraných během devítitýdenní plavby vědeckého lodi JOIDES Resolution v jihovýchodním Tichomoří. Z plavidla prováděli sběr vzorků půdy ze dna i ze sond sahajících až 864 metry pod mořské dno.

Díky nim mohli výzkumníci odhalit jevy, které se podepsaly na doslova sestupném vývoji Zélandie v dávné minulosti.

Společným jmenovatelem změn byla sopečná činnost. Nejprve se zhruba před 80 miliony lety Zélandie oddělila od Austrálie a Antarktidy. Potom z ní vulkanické síly vytesaly několik ostrovů.

Hloubkové sedimenty prokázaly, že podstatná část severu Zélandie byla zřejmě ještě před 50 až 35 miliony let mořskou mělčinou anebo dokonce suchou zemí.

Vědci to předpokládali už dřív. Nyní však pro to mají jasnější doklady. V sedimentech byl odhalen významný podíl fosilizovaných forem života.

Teprve v dalších milionech let se severní část ztraceného kontinentu potopila hlouběji. Důsledkem byla ztráta tehdejšího biomu. V praxi to znamenalo proměnu území odpovídajícího dnešní rozloze Indie.

Vzkříšení Ohnivého kruhu

Sutherlandův tým dokázal v sedimentech odhalit, kdy se Zélandie potopila, a dát data do souvislosti se známými geologickými změnami v jiných oblastech Země.

Potopení přinejmenším severní části Zélandie se shoduje se vzepnutím podmořských vulkánů v západním Tichomoří, které jsou dnes známé jako Ohnivý kruh. Tento vulkanicky aktivní lem na hraně Tichomoří, kde se nachází 452 sopek, se dnes podepisuje na 90 procentech zemětřesení. Nebyl však na Zemi odjakživa.

Již ze starších prací je známo, že Ohnivý kruh se zformoval zhruba před 50 miliony lety. Nebylo však jasné, co k tomu vedlo.

Neznámé nitro Země

Zélandie může nabídnout odpověď. Podle poznatků z expedice nevyhnutelný pomalý posun kontinentu hlouběji do zemské kůry pozměnil dynamiku okolního podzemí a vytvořil nové cesty, kterými si magma hledá cestu na zemský povrch. Potopení Zélandie tak přivedlo k životu Ohnivý kruh.

"Je to nový poznatek, který může pomoci vysvětlit řadu různých geologických pozorování," napsal o výzkumu profesor Sutherland.

Ačkoliv geologická minulost Země je paradoxně co do jasných závěrů málokdy "tesána do kamene", studie miliony let starých jevů vypovídá o vnitřním fungování zemského nitra. Způsob, jakým magma hledá cestu na povrch, se sice v průběhu věků příliš nemění – mění se však cestičky, kterými se to děje.

Zmíněná studie snad může říct víc nejen o minulosti Země, ale napomoci k předpovědi budoucích zemětřesení a sopečných erupcí.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články