Zpět na články

Počet ryb v mořích se dlouhodobě snižuje i vlivem teplot, upozorňuje nová studie

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Vliv nadměrného rybolovu na populaci ryb je jevem, který je zřejmě sám o sobě snadno pochopitelný. Práce pod vedením kvantitativního ekologa Christophera M. Freeho ale studovala rybí populace nikoliv z hlediska rybolovu, nýbrž zvyšující se oceánské teploty. To celé při zohlednění dalších jevů, včetně rybolovu. Výsledky nejsou povzbudivé, ačkoliv prozatím ani přehnaně alarmující.

Obecně lze říct, že již dlouho chápeme, jak změna klimatu mění podmínky habitatů mořských ryb a dalších oceánských živočichů. Teplejší vody například typicky obsahují méně kyslíku, který k životu samozřejmě potřebují i ryby - a potřebují ho tím více, čím teplejší voda v okolí je. Nejde o to, že méně kyslíku musí nutně vést k vyhynutí celého druhu. Může však vést například k změnám ve velikosti, zdraví i populaci daného druhu. Což pak ovlivní celý regionální biom. A to vše má pak přímý vliv i na to, kolik ryb můžeme ulovit.

Dlouhodobě se habitaty samozřejmě dovedou změnám klimatu přizpůsobit – a třeba část korálů tak již také činí. Panují však obavy, že lidmi urychlené klimatické změny můžou být pro majoritu druhů rychlejší, než jaká je přirozená tolerance. A třeba jiná část korálů tak, i přes odolnější kolegy, vyšší teploty již nyní nezvládá.

Čisté otázky environmentální etiky nyní dejme stranou – nad horšími podmínkami pro ryby můžeme pro potřeby tohoto textu, který řeší rybolov, cynicky mávnout rukou. Odolnější mořské druhy budou snad vlivem úhynu méně odolných druhů mít v budoucích mořích navrch. Není to nakonec poprvé, co na podobnou situaci došlo.

Je však otázkou, jak rychle se odolnější druhu v mořích zabydlí. Dojde-li dlouhodobě na výrazné snížení počtu majority ryb, ovlivní to logicky i rybolov a možnosti zásobování potravinou, na níž jsou do velké míry závislé tři miliardy lidí.

Nabízí se ale i druhá možnost, podle níž rybí populace teplotní změny zvládají, a ubývají "jenom" vlivem rybolovu. Přesnější vliv teplotních změn na zemědělství a rybolov však až doposud, do Freeovy práce, nebyl zcela znám.

Jedou jsi dole, jednou nahoře

Free a jeho kolegové totiž nyní zatím nejpřesněji změřili, a do budoucna tak i predikovali, vývoj mořských populací. Vědci sáhli po modelech, které sledují vývoj populace mořských habitatů v závislosti na teplotě vody mezi lety 1930 až 2010. Celkově takto stopovali počet zástupců 235 mořských populací ze 124 druhů v 38 biomech, včetně těch ve Žlutém a Jihočínském moři, kde ryby tvoří kritickou součást lidského jídelníčku.

Výsledky nejsou povzbudivé. Ukázalo se sice, že vyšší teploty nemusejí nutně vždy přinést zkázu - některé populace na zvýšení reagovaly atypicky dobře. Celkem devět populací tak na vyšší teploty (potažmo možná jiné jevy vyvolané vyššími teplotami) reagovalo výrazným nárůstem. Míra negativní reakce jiných druhů ale přesto převyšovala tu pozitivní – 19 dalších populací naopak výrazně pokleslo paralelně s vyššími teplotami. Rozdíly pramenily z dalších proměnných, například taxonomie, místní historie života nebo míry rybolovu.

Celkově z dat vyplývá, že za posledních 80 let došlo jak k průměrnému snížení populací živočichů ve sledovaných biomech, tak i ke snížení průměrného výnosu rybolovu. Změny v biomech většinou nebyly markantní, měly však častěji sestupnou tendenci. Pět biomů ale zaznamenalo pokles až o 15 - 35 procent místní populace. Ten už může ohrožovat stabilitu celého místního ekosystému.

Rybolov sám byl díky novým metodám, technologiím i rozšíření lovišť schopný pokles v daných lokalitách dorovnat. Otázkou však je, jak dlouho bude taková pružnost ekosystémů trvat. Zvláště uvážíme-li projekce globální populace stoupající nad 10 miliard lidí, a spolu s tím i projekce zvyšující se teploty moří…

Sluší se zmínit, že práce žádné katastrofické scénáře nepřináší. Nezdá se, že by hrozil kolaps oceánské populace v dohledné době. Free s kolegy ovšem přesto ilustruje, že vyšší oceánské teploty nejspíše nebudou pro mořský život věstit nic moc pozitivního – alespoň po období nejbližších několika desetiletí, pokud se mořské ekosystémy začnou novým podmínkám lépe přizpůsobovat. Dlouhodobě, napříč 21. stoletím, je ale trend poklesu populací alespoň z dnešního pohledu neudržitelný. A to může znamenat i hladomor pro populaci lidskou.

Autoři zmiňují, že rozumný přístup k regulaci a udržitelnosti rybolovu i zohlednění vyšších teplot jsou těmi nejlepšími nástroji, jak zajistit efektivní zásobování mořskými potravinami i v budoucnu. Rybolov však doposud nebyl zrovna slavný pro svůj chladný, racionální přístup k takovým otázkám. Je tak možné, že mořské ryby jako běžný doplněk potravy budou v budoucnu opět luxusní komoditou.

Studii publikoval časopis Science.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články