Zpět na články

Pivo tu bylo dřív než civilizace. První vznikalo před 13 tisíci lety

Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Vyplývá to alespoň z analýzy kamenných hmoždířů ve vztahu k dírám uvnitř jeskynní podlahy. Ty byly dle chemické analýzy využívány k uchovávání pšenice a ječmenu, stejně jako i k uchování jiné potravy. Stáří artefaktů přitom činí 13 tisíc let. Blízkovýchodní vaření piva tak o celých pět tisíc let překonává dosavadní srovnatelné důkazy o vaření piva na severu dnešní Číny.

Tým vedený stanfordskou archeoložkou Li Liu ve spolupráci s Haifskou univerzitou po dobu pěti let prováděl vykopávky v jeskyni Raqefet, v níž před 13 milénii žili lidé z natúfienské kultury. V rámci archeologického průzkumu objevili vědci pohřebiště zhruba 30 lidí, na němž se krom pazourků, zvířecích kostí a kamenných nástrojů našlo i na sto hmoždířů.  

Lokace jeskyně a vzhled artefaktů Lokace jeskyně a vzhled artefaktů. Pro plný náhled rozklikněte, zdroj: Anat Regev-Gisis, Journal of Archaeological Science

Následné datování a komparativní analýza předmětů a koster vyjevila jejich stáří, mikrobotanická analýza pak i typy plodin a jejich zpracování, které Natúfienští využívali. Mezi nimi byl i obilný slad. Znaky opotřebování hmoždířů nakonec napověděly, že nástroje plnily úlohu jako jakési stěny a víka podzemních nádob v podlaze jeskyně. Krom obilného sladu se jeden hmoždíř nesl i znaky uchovávání jiných potravin.

"Produkce alkoholu a uchovávání jídla byly největší technologické inovace vedoucí ke vzniku civilizací," sdělila Liu. "Artefakty Natufianů v jeskyni Raqefet nás nepřestávají překvapovat," dodal k tomu profesor Dani Nadel z Haify.

Nejasný neolit

Pivo z jeskyně Raqefet je tak dalším důkazem ze stále početnější kolekce náznaků, že naše dosavadní představy o přechodu paleolitu a mezolitu do neolitu bude nejspíše třeba mírně revidovat. Všechny tři výrazy jsou shrnuty pod obecnou škatulku "doba kamenná", po jejímž konci dle starších teorií teprve začala dobou bronzovou jakási "oficiální" civilizace.

Nejstarší doba kamenná byla definována především putovní povahou života - člověk se sice již učil využívat nástroje, drtivou většinu potravy však stále získával sběrem plodin a lovem zvěře, a často tak měnil svou adresu. Byla to až neolitická revoluce a osvojení si zemědělství, co s sebou přineslo trvalá sídliště, rapidní nárůst populace a všeobecnou cestu vstříc vyšším celkům.

Kategorické vykolíkování paleolitu, mezolitu a neolitu však při pohledu na nejrůznější nálezy i modely růstu populace naznačují, že jednotlivé epochy se mnohdy značně překrývaly. Namísto jasné hranice se ukazuje, že primitivní zemědělství a zpracování potravy se učila i dočasná sídliště. Podobně trvalá sídliště, včetně těch velkých pro tisíce obyvatel, občas existovala i před érou Sumerů. Žádná přesně vytyčená historická hranice tak neexistovala - tím spíše, že různé části světa objevovaly různé vynálezy postupně.

Skutečná historie paleolitu a neolitu nám však, vzdor stále se zlepšujícím možnostem analýzy artefaktů, nejspíše navždy zůstane utajena. Pokud existuje jeden vynález, který přišel až se Sumery a dalšími prvními civilizace, bylo to právě písmo. A absence psaných záznamů tak znamená, že slavné vzestupy a pády neolitu si vždy budeme dílem muset domýšlet.

Výsledky byly publikovány v Journal of Archaeological Science

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články