Zpět na články

Objevili jsme antické město Tenea, hlásí archeologové

Poblíž současné řecké vesnice Hiliomodi pokračují vykopávky starověkého řeckého sídliště, které podle poslední zpráv archeologové identifikovali jako město Tenea. Jeho historie sahá až do éry Trojských válek a pokračuje až do počátku raného středověku. 

Archeologové hlásí, že našli antické město Tenea Archeologové hlásí, že našli antické město Tenea, zdroj: Řecké Ministerstvo kultury

Podle textů z časů antického Řecka byla Tenea městem, které po vyplenění Tróji založili na jihu řeckého území původní trojští zajatci, kterým Agamemnón umožnil dále žít. Stát se tak mělo někdy ve 13. či 12. století př. n. l., kdy měla trojská válka dle moderních odhadů proběhnout. Sami obyvatelé Teney přitom později s Korintskými vytvořili základ kolonistů, kteří na Sicílii založili dodnes existující město Syrakusy, rodiště učence Archiméda.

Tým archeoložky Eleny Korkaové na místě předpokládané Teney v posledních letech odhalil pozůstatky zdí, dveří, podlah a keramiky. Tím se identifikace na první pohled poněkud komplikuje - předměty byly totiž datovány zhruba od 4. století před naším letopočtem po pozdní období římského císařství. Doložitelné pojítko mezi Trojskou válkou a objeveným nalezištěm se tedy zdá být značně vágní - předpokládané období trojské války totiž spadá zhruba o 800 let dříve do 12. či 13. století př. n. l.

Přítomnost mincí přesto ale v první řadě dokládá význam sídliště. Opodál navíc archeologové nalezli i pohřebiště se šperky a pohřebními nádobami s dalšími mincemi. Unikátní je zde objev dvou nádob s pohřbenými lidskými plody, na který došlo v základech jedné z budov. Starověcí Řekové totiž obvykle těla mrtvých pochovávali na dezignovaných hřbitovech.

Tenea Na místě se našly pozůstatky zdí, dveří, podlah, keramiky a hrob ženy a dítěte, zdroj: Řecké Ministerstvo kultury

Pojítko s minulostí

Informace o "objevení města Tenea" jsou tedy poněkud přehnaného charakteru - že je současné místo vykopávek Teneou, se tušilo po celou dobu. Tenea se ostatně dodnes jmenuje celý místní region. V místě nynějších vykopávek probíhala archeologická aktivita už dříve, v roce 1984 tu archeologové objevili sarkofág s ostatky vysoce postavené ženy, v roce 1846 zase sochu Kourose z Teney, která je dodnes k nalezení v mnichovském muzeu Glyptothek.

To, co však sídlo skutečně doložitelně spojuje s trojskou érou, je především potvrzení existence města samotného v dávné minulosti. Zveřejněný nález struktury obydlí zhruba z 1. tisíciletí př. n. l. totiž disponuje potřebným stářím i poměrně značnou hustotou zalidnění starověkého sídliště, které by mohlo vzniknout ve 12. století př. n. l. Spolu s tím nová porce objevů ilustruje i pozdější bohatství města Tenea a přítomnost spojení s římskou historií, na kterou odkazuje i založení Syrakus. "Je to fenomenální objev, přeci jen, starověká města nenacházíte každý den," komentuje přesto nález historik Petr Zajíček.

Historická Tenea zřejmě prvotně čerpala bohatství díky svému umístění zhruba 20 kilometrů na jih od Korintu. Ten byl zničen v 2. století př. n. l., když do Řecka dorazila vojska Římské republiky, Tenea sama však byla ušetřena a převzala tak nejspíše roli Korintu. Město však bylo poničeno během invaze Gótů ve 4. století našeho letopočtu - a  poslední osadníci jej definitivně opustili nejspíše během výbojů Slovanů dvě století na to.

Lze předpokládat, že nálezů bude přibývat. Jak sdělila Elena Korková, ačkoliv vykopávky probíhají od roku 2013, k pohřebištím se archeologové dostali teprve letos.

Informace o nálezu přinesla AP

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články