Zpět na články

Neurovědci 'propojili' mozky tří lidí. Nechali je zahrát si tetris

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: ThinkStock

V rámci pokusu nechali vědci Washingtonské univerzity pod vedením Lin-sing Ťianga tři lidi hrát jednoduchou videohru na bázi Tetris. Klíčem k vítězství bylo ve hře správně rotovat padajícími bloky v jednom ze dvou směrů, aby správně zapadly do herní plochy. Finta byla v tom, že celé trio kooperativně hrálo jedinou hru – a že bylo propojeno čistě skrze čtení mozkové aktivity.

U dvou "odesílatelů" sledovali výzkumníci mozkovou aktivitu pomocí EEG senzorů – zároveň však skrze transkraniální magnetickou stimulaci (TMS) mohli vložit do mozku třetího "příjemce" informaci novou.

Každý z obou odesílatelů sledoval herní plochu a skrze svou mozkovou aktivitu tak "radil" příjemci, jak otočit blok ve hře správným směrem. Sledování činnosti mozků u odesilatelů ovšem bylo na velmi primitivní bázi – odehrávalo se pouze tím, že odesílatelé upřeli zrak na jednu ze dvou elektrod, dle toho, kam bylo dle nich třeba blok otočit. Zatímco ta první blikala v 15 Hz, druhá tak činila v 17 Hz. Byl to právě tento rozdíl dvou Hz, který bylo EEG v mozcích odesilatelů schopno odlišit a předat dále jako jeden ze dvou různých signálů.

Příjemce pak díky TMS přijímané signály vnímal jako tzv. fosfény, čili v zásadě světelné mžitky před očima. Na základě charakteru jednoho nebo druhého typu fosfénu následně učinil definitivní rozhodnutí, na kterou ze dvou stranu objekt ve hře otočit. V konečném důsledku pět různých trojic v experimentu dosáhlo úspěšnosti těsně na 81 procent. To naznačuje skutečnou přítomnost spojení, protože výsledky odpovídající náhodnému hádání by byly nižší.

Nové rozhraní pro nový věk

Označit však pokus za "přenos myšlenek" by zjevně bylo poněkud zavádějící – pokud něco, lze hovořit přinejlepším o "tlumočení malé části smyslových vjemů" mezi více lidmi. Ničemu nepomáhá ani skutečnost, že studie byla prozatím pouze prepublikována na serveru aRxiv, kde práce nepodléhají recenzní kontrole. Ačkoliv experiment nepůsobí jakkoliv nereálně, do podrobení kritice je třeba jej raději brát s určitou rezervou.

Faktem nicméně je, že s pomocí EEG umí neurověda poměrně komplexní vizuální vjemy detekovat už skoro dvě dekády. Podobné rozeznávání je však zatím omezeno pouze na obrazové vjemy . Části mozku, které by nám mohly odemknout například možnost rozeznat prostřednictvím EEG aktivitu konotující různá slova, zvuky či jiné abstraktnější myšlenky, jsou zatím stále neznámé. Lze odhadovat, že minimálně ještě několik desetiletí se na tom příliš nezmění.

I když nejspíše nebudeme v dohledné budoucnosti hrát Tetris (ani cokoliv jiného) pomocí propojení mozků, Ťiangův experiment přesto přináší několik zajímavých novinek. V první řadě je velmi pozitivní skutečnost, že BrainNet nabízí neinvazivní možnost mezimozkové komunikace. Bez zajímavosti není ani fakt, že pokus je nejspíše možné škálovat na více než tři lidi. Pokusy jako tento krůček po krůčku rozšiřují naše čtení činnosti mozku.

V součtu samozřejmě platí, že nástroje podobné komunikace mezi třemi mozky existuj již nyní - totiž skrze běžný jazyk. Potenciál pro zlepšení a zrychlení však stále existuje, ačkoliv nejspíše nenajde uplatnění při multiplayeru Tetris, jako spíše při komunikaci s počítači.

Společnosti jako Neuralink, za níž stojí miliardář Elon Musk, by chtěly novými rozhraními překonat dnešní ovládání počítačů, momentálně omezené ponejvíce na myš a klávesnici. Bez základního výzkumu, mezi nějž patří i Ťiangův pokus, se tato snaha neobejde. Bylo by ale dost překvapivé, kdybychom se pokročilejších aplikací tohoto druhu dočkali dříve, nežli v polovině století.

Studie byla zveřejněna na arXiv.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články