Neokázalá hvězda Sally Rideová, první americká astronautka

15. 6. 2017 – 22:49 | Vesmír | šar | Diskuze:

Neokázalá hvězda Sally Rideová, první americká astronautka
Astronautka Sally Rideová na své první vesmírné misi | zdroj: Profimedia

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.

Sally Rideová vzlétla na svou první vesmírnou misi v roce 1983, do NASA ji přijali pět let předtím. Tehdy byla mezi osmi tisíci lidmi, kteří měli zájem o účast ve vesmírném programu. Vybrali 29 mužů, ji a dalších pět žen. Byla to první skupina, kde vůbec nějaké ženy byly.

Sally měla už tehdy doktorát z fyziky, před misí pracovala jako komunikační důstojnice a pomáhala vyvíjet robotickou ruku Canadarm. Přesto nakonec způsobila zpráva, že do vesmíru letí žena, určité pozdvižení. Rideová před odletem čelila neskutečným otázkám jako "neovlivní pobyt ve vesmíru vaše reprodukční orgány?" nebo "jaký si s sebou berete make up?" Anebo té, na kterou Sally později vzpomínala jako absolutně nejhloupější: "Rozpláčete se, když se porouchá simulátor?" Později v jednom interview prohlásila, že za jediný špatný moment během výcviku považuje tisk.  

Navzdory předsudkům a hloupým dotazům si Rideová šla za svým, že prostě je a bude astronautkou a v červnu 1983 nastoupila na první let raketoplánu Challenger. Pětičlenná posádka během mise STS-7 prováděla experimenty a umístila také dva komunikační satelity. Rideová též získala další prvenství, když jako první žena ve vesmíru ovládala robotickou ruku, jíž vyzvedla z nákladního prostoru subsatelit SPAS-1, který posádka cvičně pouštěla a zachycovala ve volném prostoru. Během této mise byly také pořízeny slavné první snímky raketoplánu v letu.  

Novopečená astronautka se do vesmíru vrátila ještě jednou, o rok později. Tehdy už nebyla jedinou ženou na palubě, mise se totiž zúčastnila také geoložka a letová specialistka Kathryn Sullivanová. Rideová plánovala i třetí misi, ale v roce 1986, zrovna když ukončila osmiměsíční výcvik, došlo k jedné z největších tragédií astronautiky – havárii raketoplánu Challenger. Otřesená Rideová, která ztratila při havárii několik přátel, dostala jiný úkol. Jmenovali ji do Rogersovy komise, aby pomohla vyšetřit příčiny tragédie, jež stála životy sedmi lidí.

Za sedmadvacet let, v době kdy už byla Sally po smrti, generál Donald Kutyna prozradil, že právě ona mu diskrétně předala klíčovou informaci o vlastnostech použitých těsnicích O-kroužků - konkrétně to, že při nízkých teplotách materiál tuhne a ztrácí elasticitu, což nakonec vedlo k odhalení příčin havárie. Rideová pomáhala vyšetřit i okolnosti nehody raketoplánu Columbia v roce 2003, a stala se tak jedinou osobou, která zasedala v obou vyšetřovacích komisích.

Tajnůstkářka a multitalent

Rok po tragédii Rideová opustila svou pozici v NASA a zamířila na Stanfordovu univerzitu, kde pracovala ve Středisku pro mezinárodní bezpečnost a kontrolu zbrojení. Koncem 80. let si pak udělala profesuru na Kalifornské univerzitě a zbytek svého života spojila s učením. Vedla také projekty zaměřené na popularizaci vědy mezi studenty a studentkami - jak pod hlavičkou NASA, tak později v rámci společnosti Sally Ride Science, která vytvářela vědecké programy pro studenty a hlavně studentky středních škol. Sama Rideová ostatně za svůj největší úspěch považovala to, že mohla inspirovat lidi, a kritizovala stereotypní uvažování zrazující ženy před vědeckou kariérou.

"Má současná mise je zlepšit výuku vědy a především povzbudit mladé ženy a dívky, aby pokračovaly ve svých kariérách v matematice, vědě a technologiích, nebo alespoň objevit příležitosti v těchto oborech," prohlásila například v roce 2008 v Pittsburghu. 

Chybělo přitom málo a Sally by možná zvolila jinou kariéru. Byla totiž nadanou tenistkou, vedle fyziky vystudovala také angličtinu. Nakonec však u ní ale zvítězila právě láska k vědě.

Právě na tenisových kurtech také potkala svou životní lásku, přítelkyni z dětství Tam O'Shaughnessyovou. V 80. letech se jejich cesty zkřížily znovu, přeskočila jiskra a z přítelkyň se staly partnerky. Sally byla v té době vdaná za svého kolegu Steve Howleyho, rozvedli se v roce 1987. S Tam byla až do konce života. Navzdory slávě Rideová držela své soukromí v přísné tajnosti - nebo možná právě proto. Je totiž otázkou, nakolik bylo například v 80. letech přípustné a akceptované, že jedna z amerických ikon a respektovaná vědkyně žije s ženou. Sally a Tam si přitom rozuměly i pracovně a napsaly společně několik knih pro děti.

Kolem šedesátky začaly Sally trápit zdravotní problémy, její příznivci si všimli, že je stále hubenější a unavenější. Diagnóza byla krutá - rakovina slinivky. Sally s ní bojovala 17 měsíců, nakonec ale prohrála. Zemřela 23. července 2012 v 61 letech v San Diegu a teprve po její smrti se svět dozvěděl, že 30 let po jejím boku stála právě Tam. Rok před Sallyinou smrtí obě ženy uzavřely i registrované partnerství. Tam také o rok později pro svou partnerku převzala z rukou Baracka Obamy nejvyšší americké civilní vyznamenání - Prezidentskou medaili svobody.

Víte že Sally Rideová byla třetí ženou ve vesmíru v historii, "předběhly" ji zmíněná Valentina Těreškovová a o pouhý rok také Světlana Savická. K dnešku se do vesmíru vydalo 60 žen. V dubnu Američanka Peggy Whitsonová navíc překonala rekord v souhrnném počtu dní strávených ve vesmírů - k 24. dubnu během všech svých misí tam pobyla 534 dnů.

Zdroje:
Vlastní

Nejnovější články