Na obloze nad Arktidou se otevřela obrovská ozonová díra. Vědci v této oblasti zaznamenali největší úbytek ozonu za několik posledních desetiletí.

Ozonová díra kolem severního pólu svými rozměry soupeří se známější ozonovou dírou, která se tvoří rok, co rok na jižní polokouli nad Antarktidou.

Časopis Nature píše, že rekordně nízké hladiny ozonu se teď rozprostírají nad většinou území centrální Arktidy a pokrývají oblast třikrát větší, než plocha Grónska. Časopis to dokládá to měřeními z atmosférických stanic.

"Z mého pohledu to je vůbec poprvé, co se dá mluvit o skutečné ozonové díře v Arktidě," cituje časopis Martina Damerise, který analyzuje stav ozonu nad Arktidou v německém leteckém centru v Oberpfaffenhofenu.

Největší úbytek ozonu

Ozon tvoří ochrannou pokrývku ve stratosféře, která se rozkládá 10 až 50 kilometrů nad zemí. Pro lidstvo je důležitý tím, že blokuje ultrafialové záření Slunce, které zvyšuje riziko rakoviny kůže, šedého zákalu i různých chorob zvířat a rostlin.

Na obrázku je patrná ozonová díra - pod modrou plochou. Dobsonova jednotka popisuje množství ozonu ve vertikálním sloupci ovzduší Země. Jedna jednotka představuje vrstvu ozonu, která by za běžných podmínek byla vysoká 10 mikrometrů | zdroj: NASA Ozone Watch

Úbytek ozonu bývá patrný zejména nad Antarktidou, kde jsou nižší teploty než v Arktidě a také vyšší intenzita slunečního záření. Situace se však v posledních dvaceti letech zlepšuje a ozonová díra na jižní polokouli se zaceluje.

Je to zjevně způsobeno zákazem výroby chemikálií, které ozon likvidují – chlór-fluorovaných uhlovodíků. Tyto plyny se používaly do laků na vlasy, ledniček nebo klimatizačních jednotek.

Nynější naředění ozonu nad severním pólem nezpůsobily jen chemikálie, které ve stratosféře přetrvávají, ale i mimořádné meteorologické podmínky, které účinek chemických látek podpořily. "Nad Arktidou bylo více studeného vzduchu než v jakékoli zimě zaznamenané od roku 1979," sdělil meteorolog Markus Rex, z Institutu Alfreda Wegenera v Postupimi.

V Arktidě zaznamenali velký úbytek ozonu již v letech 1997 a 2011, ale letošní ztráta je patrně překoná.

Nová hrozba?

Vědci nicméně nepředpokládají, že by arktická ozonová díra byla zdravotní hrozbou. Šance na to, že se díra přesune do nižších zeměpisných šířek a nad hustě obydlené oblasti je podle nich velmi malá.

Pohled na Slunce z letadla nad pohořími severního Norska | zdroj: Profimedia

Vyloučit to však nemohou. Pokud by se to stalo, pak by se lidé měli chránit opalovacím krémem nebo omezit pobyt na přímém slunci.

"Právě teď dychtivě sledujeme, co se stane," cituje Nature atmosférického vědce Rosse Salawitche z Marylandské univerzity, který vývoj ozonu sleduje. "Hra ještě není u konce."