Zpět na články

Kůň byl mytické zvíře už před tím, než nakopl naši civilizaci

Kůň byl tahounem naší civilizace. Elegantní zvíře s ladnými pohyby však zajímalo už mysl prehistorických lidí, kteří jeho služeb ještě nevyužívali.

Mytičtí koně Mytičtí koně, zdroj: Profimedia.cz

Kůň je dnes spojovaný vesměs jen s dostihy a volnočasovými aktivitami. V minulosti to však byl doslova tahoun naší civilizace. Dodnes ostatně počítáme výkon motorů aut v koňských silách.

Genetické studie naznačují, že domestikace koňů je vcelku nedávného data. Nastala teprve před 6000 tisíci lety někde mezi dnešní Ukrajinou až Kazachstánem.

Kůň však hrál významnou roli v paleolitické kultuře dávno před tím. Byť se dochovaly jen fragmenty tehdejších kreseb, kůň je na nich častým motivem. Například v portugalské jeskyni Côa, španělské jeskyni Altamira a v egyptské Jeskyni plavců.

profimedia-0160527788horsecarve Prehistorická rytina koně v kosti. Pochází z doby před asi 30 000 lety, zdroj: Profimedia.cz

Role koně je v malbách odlišná vůči roli jiných zvířat. Nemusí jít jenom o postavení koně na individuálních zachovalých malbách, ale i statistickou převahu – kůň dominuje čtvrtině všech zvířat ve třech ze čtyř studovaných lokalit. Prehistoričtí lidé se přitom s koněm nepotkávali tak často.

Nejen přemírou obrazů, ale také pozicí jsou koně v malbách výjimečné. Někdy jsou kresleni v extravagantních polohách, jejich velikost je zvětšena a ve srovnání s jinými zvířaty je jim věnována daleko vyšší estetická snaha.

Situace je o to zajímavější, že koně nebyli před příchodem neolitické revoluce domestikováni – vyšší četnost v malbách tak nemohla být "projevem vděku" tažnému zvířeti.

Měli snad prehistoričtí lidé nějaký kult zajímající se o koně, nebo jenom dochovaná data špatně čteme?

Sbírku údajů o paleolitické ikonografii nyní analyzoval Georges Sauvet z univerzity v Toulouse. Posuzoval jeskynní malby staré 12 až 30 tisíc let z regionů dnešní Francie a Španělska.

Z jeho rozboru stovek maleb vyplývá, že koně měli zřejmě skutečně zásadní úlohu v dobovém umění a paleolitické kultuře. Může jim konkurovat jenom jediné zvíře – zubr evropský.

Jenže ani ten není tak častým zástupcem. Většina zvířat je navíc ve dvourozměrném zobrazení kreslena směrem doleva, koně naopak většinou doprava.

Zastoupení koní je zkrátka i statisticky o tolik vyšší, že koně měli podle Sauveta zřejmě nějaký mytologický význam v tehdejších kulturách – a to napříč tisíci lety mezi různými malbami.

Statné a esteticky ladné zvíře zjevně zajímalo lidskou mysl dávno před tím, než pomohlo lidem nakopnout jejich civilizaci.

Studie byla publikována v časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

 

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články