Koronavirus se zběsile množí. Dokazují to nové snímky

12. 9. 2020 – 15:55 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Koronavirus se zběsile množí. Dokazují to nové snímky
Virové částice (červené) v lidském dýchacím systému uvolňované řasinkami (tyrkysové). Vpravo jsou vlákna hlenu (žluté). | zdroj: Ehre Lab/UNC

Koronavirus má ohromující rozmnožovací schopnosti. Dokáže pohltit naše buňky.

Vědci zveřejnili pozoruhodné snímky viru SARS-CoV-2 v akci – při množení v plicních buňkách. Dokládají, že v dýchacím ústrojí se může vyskytovat ohromující počet virových částic, a jedinec tak může čelit obrovské virové zátěži.

Snímky pořídila Camille Ehreová z lékařské fakulty Univerzity Severní Karolína. Koronavirové částice na nich vidíte jako červené kuličky mezi tyrkysovými řasinkami (nudlové útvary) na povrchu infikovaných buněk. Z nich se částice koronaviru uvolňují. Žlutá "síťovina" jsou vlákna hlenu.

corona Částečky viru na detailnějším snímku. | zdroj: Ehre Lab/UNC

Buňky na snímcích, jsou obsaženy v lidských plicích. Pro názorné zobrazení však byly umístěny a kultivovány v Petriho misce. Výsledný snímek zachycuje záplavu virionů (zkopírovaných virů) pouhých 96 hodin po infikování.

Viriony se rozmnožily v lidských buňkách. Viry nemají vlastní metabolismus, proto napadají buňky, ze kterých si vezmou enzymy a stavební látky k tvorbě nových virionů.

"Nejpozoruhodnější na našem pozorování byl neuvěřitelný počet virionů z jediné infikované buňky. Některé z buněk byly natolik pohlceny virem, že se oddělily od epitelu (povrchové tkáně). Tím pádem se staly ideálním nástrojem k tomu, aby vycházely z nosu nebo úst nakaženého a infikovaly jiného člověka," řekla Ehreová magazínu IFScience. "To, co jsme pozorovali, je přesvědčivý argument pro to, abychom používali roušky, a tak omezili přenos tohoto koronaviru," dodala vědkyně.

Částice viru měří v průměru 50 až 200 nanometrů (miliardtin metru). To znamená, že viry jsou příliš malé na to, aby byly viditelné tradičním světelným mikroskopem. Proto je vědkyně pozorovala v elektronovém mikroskopu. V něm jsou fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými. Díky tomu dosahuje přístroj vysokého rozlišení.

Snímky původně nebyly barevné, protože elektronový mikroskop nepracuje se světlem. Dodatečně byly kolorovány. Pro názornost se ještě můžete podívat na to, jak vypadají v odstínech šedi.

Snímek obrazovky (692) zdroj: Ehre Lab/UNC

Snímek obrazovky (693) zdroj: Ehre Lab/UNC

Snímky zveřejnil New England Journal of Medicine.

Nejnovější články