Zpět na články

Jedy v rukou vědy zachraňují životy

Ročně na světě zemře 200 tisíc lidí na uštknutí hadem. Toxiny ve zvířecích jedech však nemusí jen zabíjet, ale naopak i zachraňovat životy. Slouží třeba jako léky na vysoký tlak a zvládají bojovat i s národovými buňkami. 

Jed varanů komodských brání srážlivosti krve, proto by mohl najít využití při řešení stavů, kdy hrozí krevní sraženiny Jed varanů komodských brání srážlivosti krve, proto by mohl najít využití při řešení stavů, kdy hrozí krevní sraženiny, zdroj: Profimedia.cz

"Toxiny ve zvířecích jedech jsou jedinými molekulami na Zemi, které evoluce vybrala k tomu, aby během necelé minuty dokázaly jiného tvora připravit o život," uvádí maďarský toxikolog Zoltán Takács, který se specializuje na hadí jedy.

Odborník na tropickou medicínu z Oxfordské univerzity David Warrell v roce 2015 odhadl, že ročně umírá 200 tisíc lidí na uštknutí hadem. Vývoj nových protijedů je nekonečný proces, ale vědci zjistili, že toxiny ve zvířecích jedech mohou pomoci i při léčení jiných zdravotních problémů - a vytvořili už několik léků založených na zvířecích jedech. Zde jsou čtyři druhy zvířat, jejichž jedy už se využívají ve prospěch lidstva:

Hadi

Hadí jed je termín, který pokrývá širokou škálu různých jedů. Některé zabíjejí rychle, jiným to trvá déle. Většina hadů do oběti aplikuje jed s pomocí zubů, které fungují na stejném principu jako injekční stříkačka. Jakmile zub pronikne tkání oběti, dávka jedu se vstříkne přímo do krevního oběhu. Výjimkou jsou hadi, kteří jed plivou - například kobra mosambická (Naja mossambica).

Díky široké škále hadích jedů se také jejich potenciální lékařské využití liší had od hada. V současnosti se roztoky obsahující hadí toxiny využívají například u koronárních onemocnění.

"Hadí jedy posloužily jako model pro jedny z nejlepších léků používaných na vysoký krevní tlak, srdeční selhání či infarkt," vysvětlil Takács. "Zdroj léků ze skupiny ACE inhibitorů - had křovinář žararaka (Bothrops jararaca) - nepochybně zachránil víc lidských životů, než kterékoli jiné zvíře v dějinách lidstva," dodal.

Varan komodský

Jedové žlázy varana komodského, známého také jako "komodský drak" (Varanus komodoensis), fungují jinak než u hadů. Namísto aplikace jedu s pomocí jehlám podobných zubů, varan jed do těla oběti vymačkává z několika jedových váčků, které má mezi zuby. Jed uvolněný během stisku čelistí se smísí s krví kořisti, a zabrání jí ve srážení. Kořist proto nepřestává krvácet, což je pro ni smrtelné.

Ovšem právě protisrážlivé vlastnosti tohoto jedu jsou klíčové pro jeho potenciální lékařské využití při léčbě mrtvice, srdečních infarktů a plicních embolií - tedy stavů, které mohou být způsobeny krevními sraženinami.

Štíři

Štíři každý rok na světě bodnou více než 1,2 milionu lidí, z nichž podle studie z roku 2008 zhruba 3250 zemře. Ovšem štír smrtonoš (Leiurus quinquestriatus) může navzdory svému děsivému jménu hrát významnou úlohu při léčbě rakoviny. Jeho silný jed obsahuje chlorotoxin, který pomáhá při diagnostikování rakoviny i protinádorové terapii.

Rejsek krátkoocasý

U savců se jedy běžně nevyskytují. Jed rejska krátkoocasého (Blarina brevicauda) není dost silný na to, aby zabil člověka, ale může způsobit bolest a otoky. Nenápadný rejsek rozhodně nebudí takové obavy jako hadi či štíři, ale to neznamená, že unikl zájmu vědecké komunity, která ho zkoumá v rámci protinádorových terapií. Ty stavějí na skutečnosti, že některé nádorové buňky mají molekuly, jejichž struktura se blízce podobá přirozenému cíli, na který rejsčí toxin působí.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články