Zpět na články

Jak ovlivňuje vzhled vědců to, jak vnímáme jejich bádání?

Když se s někým potkáme poprvé, vytvoříme si podle jeho obličeje nevědomky představu o jeho schopnostech a povaze již během několika milisekund. Bylo také prokázáno, že úspěšnost politika lze předpovědět podle jeho obličeje. Totéž se dá očekávat i u zástupců dalších profesí, které jednají s lidmi tváří v tvář.

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: ThinkStock

Mezi tyto profese patří v poslední době stále častěji i vědci. Známí vědci jsou například zvaní do různých diskuzních pořadů na rozhovory o svém výzkumu nebo se třeba ve zprávách vyjadřují k důležitým otázkám souvisejícím s jejich výzkumem.  

Vědce z univerzit v Cambridge a Essexu zajímalo, jestli má tvář vědce vliv na vnímání atraktivity a kvality jeho výzkumu. Nejde o triviální otázku. Zprávy o vědeckém výzkumu mají vliv na názory veřejnosti a mohou ovlivňovat i politiku. Vliv vzhledu vědce by tak mohl zastínit skutečnou důležitost různých výzkumů.

Vědci vytvořili soubor stovek fotografií převážně fyziků a biologů. Fotky ukazovali několika skupinám lidí mimo vědeckou obec. První skupině účastníků experimentu ukazovali jen samostatné fotky vědců. Lidé měli ohodnotit jejich vzhled: Jak jsou vědci atraktivní, jak inteligentně nebo třeba jak staře vypadají.

Další skupiny hodnotitelů si měly podle fotek vybrat, o jakém výzkumu by se chtěly dozvědět víc. Hodnotitelé také četli předem připravenou sadu článků, kterým byly náhodně přiděleny fotky vědců, kteří byli hodnoceni v první části experimentu jako velmi dobří nebo naopak špatní. Účastníci měli po přečtení vyhodnotit, který výzkum jim přišel serióznější.

Správný vědec by měl být "ošklivý"

V obou případech byl nejdůležitější dojem kompetence a důvěryhodnosti badatele. Atraktivita a přátelskost vědce vyvolávala větší zájem o jeho výzkum. Vliv atraktivity byl větší u mladších hodnotitelů a u hodnotitelek. Vliv atraktivity byl výraznější u videí než u článků s fotkou.

Při hodnocení kvality vědecké práce však vítězili "ošklivější" vědci, kteří odpovídali běžné představě mírně zmateného profesora. Asocialita a menší atraktivita byly spojovány s lepší kvalitou vědecké práce. Starší vědci se zdáli účastníkům schopnější. Badatelé se jevili lidem schopnější než výzkumnice.

Objektivní hodnocení vědeckého výzkumu by nemělo zohledňovat vzhled vědce. Zdá se, že v případě, kdy si chceme zpestřit volný čas čtením vědeckých zpráv, vybíráme si výzkum lépe vypadajícího vědce. Totéž se ukazuje i při hodnocení výuky studenty na vysokých školách, kde typicky vyšší hodnocení získávají atraktivnější profesoři, přestože učí stejně kvalitně jako jejich méně atraktivní kolegové.

Pozitivní zpráva je, že lidé, kteří měli větší zájem o vědu, se nenechali obličejem vědce tolik ovlivnit. Nezbývá než doufat, že hodnocení výsledků vědecké práce podle toho, jak na nás působí její autor, nepovede k zastavení nějakého důležitého výzkumu.

Gheorgiu A. I., Callan M. J., Skylark W. J.: Facial appearance affects science communication. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2017; 201620542.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články