Zpět na články

Evropské sucho není podle české studie tak vážné, časem se ale může zhoršit

Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.

Sucho v Labi Sucho v Labi, zdroj: Profimedia.cz

V novém tisíciletí si nejen Česko, ale i celá Evropa odkroutila několik extrémně horkých letních období – typicky se za ně počítají léta 2003, 2010, 2013 a 2015. Spolu s těmito suchými obdobími navíc došlo ke zvýšení teplot i v mimo-letních obdobích. Například podzim 2006 a zima 2007 patří mezi nejteplejší za posledních 500 let. Ruku v ruce s varováními kolem změny klimatu i posledními suššími roky se tak stále více mluví o riziku nedostatku vody pro zemědělství i přírodu.

Lidská paměť je ale krátká a náchylná k omylům, jak si tedy extrémní sucho posledních let stojí ve srovnání s tvrdými daty? Studie pod Hanelovým vedením staví poslední roky do komparace s údaji z minulých období sucha. Obecně operuje se záznamy učiněnými za posledních 250 let. Otázkou výzkumníků přitom je, zdali je nynější sucho tak vážné, jako sucho dříve – nebude přitom asi překvapivé, když hned na úvod prozradíme, že není. Alespoň prozatím.

Na sucho se práce podívala optikou tří hlavních kategorií sucha - meteorologického (srážky), zemědělského (půdní vlhkost) a hydrologického (vodní toky). Dvě nejvýraznější poslední sucha (z let 2003 a 2015) byla porovnána zejména s údaji posledních víceletých suchých period z let 1858 až 1859, 1921 až 1922 a 1953 až 1954. Ukázalo se, že aktuální sucho není zdaleka tak intenzivní jako ta minulá.

Například z hlediska měřených srážek byla sucha z let 2003 a 2015 "jenom" na 23. a 73. místě. Totéž platí i pro postiženou oblast. Hydrologickou optikou byla v letech 2003 a 2015 zasažena "pouze" oblast odpovídající 40 a 55 procent oblastí v minulosti. Jinými slovy, evropské území dříve postihly daleko ničivější sucha – dokonce i v relativně krátkém období od počátku moderního meteorologického záznamu.

Rozsah sucha napříč evropským územím Rozsah sucha napříč evropským územím, zdroj: Martin Hanel

Anomálie nebo nová norma?

Klimatičtí skeptikové by se však neměli z výsledků úplně radovat. Hanelova práce neznamená konec problémů se suchem. Nepopírá existenci současného sucha, jen jej nemá za tak vážné, jako byla sucha minulá. Navíc přitom identifikuje i doposud nevídaný nový trend ve snižování půdní vlhkosti, a tak kvality půdy v důsledku aktuálního periodického sucha.

Ze tří sledovaných kvalit klesá vlhkost půdy za posledních 30 let nejvýrazněji. Ničivé sucho nemusí být jen nárazové a drastické jako dříve, ale klidně i mírnější leč častější. Postupem let se jeho efekt sčítá a právě to nám hrozí i v budoucnu, budou-li nynější trendy pokračovat.  Přímo vliv sucha na vegetaci však tato práce nezkoumala.

Současné srážky v tomto kontextu jistě dávají důvod k optimismu, teprve časem ale uvidíme, nakolik budou ve statistice posledních čtyř let statistickou anomálií anebo návratem k normálu. Naše podvědomí má tendenci během deště sucho bagatelizovat a během sucha naopak více vnímat apokalyptické vize. Realita se nicméně spíše nachází mezi oběma extrémy – nižší míra průměrných srážek je faktem, nevede však automaticky a ihned k vytvoření pouště. Může ale proměnit zdejší průměrné výnosy rostlin a vhodný typ plodin k pěstování.

Trendy za posledních 30 let, půdní vlhkost vpravo Trendy za posledních 30 let, půdní vlhkost vpravo, zdroj: Martin Hanel

Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky od ledna 2015 do září 2018 spadlo proti průměru o 500 milimetrů srážek méně. "Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje," řekl na konci minulého roku bioklimatolog Miroslav Trnka, spoluautor projektu Intersucho upozorňujícího na riziko nedostatku vláhy. Bude-li v celoročním součtu rok 2019 také sušší, se teprve uvidí. Vždy je možné, že dosavadní trend postaví naše předpoklady na hlavu, ačkoliv to momentálně předpovídá jen málokdo.

Ukáže tak klasicky až čas a více dat. Kdyby nic jiného, dosavadní sucho připomnělo vodohospodářské manko České republiky jak co do kultivace krajiny pro přirozenější zadržování vody, tak případně i stavby přehrad. Skutečnost, že momentálně (zatím?) nečelíme tak katastrofálnímu suchu jako lidé o generace dříve, by nás neměla ukonejšit do letargie. Naopak by měla nabádat ke smysluplnému rozšíření preventivních opatření, aby jednou nebylo hůře.

Studie evropského sucha byla publikována ve Scientific Reports.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články