Zpět na články

Čína prý zkrotila svou padající kosmickou stanici

Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne. 

Nebeský palác 1 vypustila Čína na oběžnou dráhu v roce 2011 Nebeský palác 1 vypustila Čína na oběžnou dráhu v roce 2011, zdroj: Profimedia.cz

Nebeský palác 1 (v českém přepisu Tchien-kung 1, 天宫一号) byl po svém vypuštění v roce 2011 dokladem obrovského skoku čínského kosmického programu kupředu. A to i přesto, že je název "kosmická stanice" poněkud hurónský. Číňani sami objekt nazývají laboratoří, s obytným prostorem 15 metrů krychlových je ostatně Nebeský palác 1 oproti Mezinárodní vesmírné stanici s 932 krychlovými metry doslova trpaslíkem. 

Vzdor skromnému počátku neměl ale Nebeský palác 1 sloužit jako trvalé sídliště, nýbrž být pokusnou platformou pro vývoj dalších systémů a základen. Nebeský palác 2 byl ostatně do kosmu vynesen již v září 2016. Teprve z jeho pokusů by pak mohla být vyvinuta multimodulární stanice ne nepodobná někdejší sovětské/ruské stanici Mir. 

Škody na povrchu nelze vyloučit

Čína se tedy rozhodně netají malými ambicemi – a uvážíme-li, že své první kosmonauty vypustila teprve v roce 2003, byl rychlý nástup Nebeského paláce 1 rozhodně důkazem rostoucích schopností Říše středu. To však na konci roku 2016 ohrozila zpráva, podle níž je neobydlený Nebeský palác 1 mimo kontrolu. Stanice pomalu klesá do zemské atmosféry, kde většinově shoří – malé úlomky však sestup zřejmě přežijí. 

Pokud by stanice byla pod kontrolou, nebylo by to nic výjimečného. Byla by jednoduše navedena mimo obydlené oblasti, jako se to dělá s nejrůznějšími vesmírnými veterány. Je-li však zcela mimo dosah řídícího střediska, může na sestup dojít kdekoliv na Zemi. A to je problém. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by mohlo dojít na oběti na životech nebo větší hmotné škody, jistou míru poškození někoho nebo něčeho na povrchu vyloučit rozhodně nelze. 

Na internetu se tak již objevily nejrůznější "zaručené" informace konspiračního rázu, podle něhož Nebeský palác 1 dopadne na Evropu a bude mít za následek katastrofální škody. Na to druhé, a zřejmě ani to první samozřejmě nedojde – to ovšem neznamená, že riziko je nulové. 

Něco podobného se ostatně již stalo (výrazně větší) americké stanici Skylab. Ta při svém sestupu nad Austrálií v roce 1979 oproti plánům neshořela celá a úlomky dopadly na povrch jižně od Perthu. Nikomu se nic nestalo, utrpěla však jak pověst programu, tak se zároveň ukázalo, že podobně velké objekty mají nenulovou šanci dopadnout ve větším počtu až na povrch. Dojde na něco podobného i v případě čínské stanice?

Vše je (prý) pod kontrolou

O problémech svědčí i skutečnost, že Nebeský palác 1 klesá rychleji, než se odhadovalo. Původní předpoklady mluvily o jeho finálním sestupu v druhé polovině roku 2018. Nyní však tření horních vrstev atmosféry začalo orbitu stanice destabilizovat dříve – na pád by tak mělo dojít už někdy v březnu. Podle posledního vyjádření představitelů čínského kosmického programu se prý není třeba obávat. 

Vrchní inženýr Ču Cchung-pcheng čínské aerokosmické korporace CASTS pro čínské noviny sdělil, že čínská kosmická agentura má stále jistou míru kontroly nad Nebeským palácem 1. Sestup stanice tak bude prý plně ovládaný a dopadající úlomky neohrozí ani lidské životy ani životní prostředí. Vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální vyjádření, je nutno ho brát vážně. 

CASTS však již v minulosti sdělil, že většina stanice shoří v atmosféře a na povrch dopadnou jenom malé úlomky. To do jisté míry nynějšímu vyjádření odporuje. Navíc se to pře se srpnovým vyjádřením zástupce ředitele kosmického programu Wu Pchingem, podle něhož by atmosférou mohly projít i větší úlomky. 

Faktem je, že poslední zpráva CASTS udává přesné údaje polohy stanice – minimálně telemetrii tak řídící středisko stále zřejmě dostává. Nemlich stejná data lze však vyčíst i z pozorování objektu pozemními radary. Aby toho nebylo málo, taktéž monitoring Evropské kosmické agentury (ESA) předpokládá spíše březnový sestup. 

Shoří nad Tichomořím?

Určitá nekonzistence mezi vyjádřeními čínského kosmického programu, ruku v ruce s údaji ESA, tak vzdor ujištěním příliš velkou důvěru nevzbuzuje. Na druhou stranu, vysoká domácí prestiž čínského programu nemusí nutně znamenat, že utajování s sebou nese negativní důvod.

Kdo mluví pravdu, se nejspíše ukáže až poté, co Nebeský palác 1 definitivně vstoupí do atmosféry. CASTS ve zprávě sdělil, že byl s to odsunout vstup do atmosféry až na srpen, a důvodem má být právě snaha, aby stanice shořela nad neobydleným jižním Tichomořím. Pokud však na kolaps dojde dříve a mimo Pacifik, bude to první větší selhání čínského pilotovaného programu. 

Vzhledem k tomu, že mezi Evropskou kosmickou agenturou a Čínou roste na poli lidských letů do kosmu stále výraznější spolupráce – nedávno podstoupila čínský výcvik i astronautka ESA Samantha Cristoforetti – byla by to komplikace, která by mohla zasáhnout i evropské vědecké plány ve vesmíru.

Původním zdrojem jsou noviny ST Daily, via Universe Today

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články