Zpět na články

Babočky odlétají do Afriky. Na 'křídlech' větru plachtí rychlostí až sto kilometrů v hodině

Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.

Babočka bodláková migruje na vzdálenosti tisíce kilometrů Babočka bodláková migruje na vzdálenosti tisíce kilometrů, zdroj: Profimedia.cz

Babočky bodlákové v zimě mizí z Evropy a následně se velké skupiny těchto motýlů objevují v savanách subsaharské Afriky, odkud se na začátku období sucha vrací zpět do Evropy, některá hejna až do Skandinávie.

Kvůli krátkému životu motýlů se ze subsaharské Afriky nevrací do Evropy stejní jedinci. Motýli se po cestě zastavují na vhodných lokalitách, kde se páří a v cestě pokračují jejich potomci. Při cestě západní mediteránem a Afrikou je například typickou zastávkou Maroko. Motýli putující východně mají mezistanici v Izraeli.

Dosud se vědělo jen o některých zastávkách této dlouhé migrace, hlavně o příletu motýlů do afrických savan, například v Etiopii. Přesné motýli trasy a způsob překonání Středozemního moře byly dosud nejasné. Vědci se proto rozhodli několik let po sobě sledovat v jarních měsících návrat motýlů z Afriky v různých středomořských lokalitách.

Až sto kilometrů za hodinu

Samotné sledování příletů motýlů ale neposkytuje dostatek informací. Proto vědci použili dvě další metody. Jednou z nich bylo použití meteorologických dat pro rekonstrukci vzdušného proudění ve dnech, kdy byli motýli sledování.

Motýli jsou totiž spíše pasivní letci. Velké rozlohy Středozemního moře a Saharské pouště tak překonávají pomocí vhodných vzdušných proudů ve výšce několik stovek metrů nad zemí, kde mohou svištět i rychlostí 100 km za hodinu. Tak lze například vysvětlit pozorování příletu motýlího hejna do Katalánska, na jihovýchodě Španělska, ze směru, kde nebylo nic jiného než 500 km otevřené hladiny Středozemního moře. Podle rekonstrukce vzdušných proudů přiletěli tito motýli s největší pravděpodobností z Alžírska.

Celá galerie

Druhá metoda, které byla použita pro studium motýlí migrace, spočívala v analýze izotopů vodíku z malé části motýlů odchycených z každého sledovaného hejna. Izotopy vodíků se liší ve srážkových a povrchových vodách v různých geografických oblastech. Izotopy v křídlech odpovídají místu, kde motýli strávili stádium larvy a kukly.

Na základě nich byli všichni testovaní motýli rozděleni do šesti velkých skupin, které pochází z různých oblastí Afriky, Evropy a Blízkého východu. Pro své severojižní migrace používají babočky různé trasy ovlivněné aktuálními vzdušnými proudy. U zmiňovaného katalánského hejna byl touto metodou potvrzen původ ze severní Afriky a čtyři jedinci pocházeli dokonce až z Etiopie, šlo tak o rekordmany, kteří podnikli cestu ze subsaharské Afriky do Španělska během jednoho motýlího života.

Až na podzim zvednete hlavu a uvidíte hejno hus nebo třeba vlaštovek, vzpomeňte si, že na jih odlétá i jeden druh babočky. Několik generací baboček bodlákových při své pouti překoná až 12 tisíc kilometrů. V extrémním případě může jít trasu ze Skandinávie do Etiopie.

Zdroj: Talavera G, Bataille C, Benyamini D, Gascoigne-Pees M, Vila R. (2018). Round-trip across the Sahara: Afrotropical Painted Lady butterflies recolonize the Mediterranean in early spring. Biol. Lett. 14: 20180274. http://dx.doi.org/10.1098/rsbl.2018.0274

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články