Třetihorní Čínou se proháněly obří vydry

31. 1. 2017 – 17:33 | Příroda | Jan Toman | Diskuze:

Třetihorní Čínou se proháněly obří vydry
Umělecká představa párečku Siamogale melilutra | zdroj: Profimedia

Vydry si obvykle spojujeme s roztomilými obyvateli vodních toků, kteří prosluli svou hustou kožešinou. Kvalitní kožich je také důvodem, proč se s vydrami dnes setkáváme už jen řídce. Opravdoví milovníci živočišné říše si vybaví snad ještě impozantní a vysoce inteligentní vydry mořské ze severního Pacifiku, které mohou dosáhnout až váhy okolo čtyřiceti kilogramů a žádný problém jim nedělá ani louskání mušlí pomocí kamenů. Ani ty se ale nemohou rovnat třetihorním vydrám, které se podle čínských paleontologů proháněly mokřady provincie Jün-nan před zhruba šesti miliony lety.

Moderní vydry se vyskytují po celém světě a bez výjimky jde o obojživelné masožravce. Všechny dokážou skvěle plavat a jsou vybaveny na lov ryb a dalších vodních obratlovců i bezobratlých. S jistotou také můžeme říct, že patří mezi šelmy, a to do příbuzenstva lasicovitých.

Nad jejich vzájemnými příbuzenskými vztahy, stejně jako vztahy s nejblíže příbuznými rody, ale visí otazník. I na ty by ale objev týmu převážně čínských vědců mohl vrhnout nové světlo.

Týmu odborníků se podařilo nalézt kosterní pozůstatky ve vrstvách uhlí odkrytých při těžbě na severovýchodě provincie Jün-nan. Nalezená lebka, čelist a pár dalších kostí zřejmě náležely různým jedincům. I tak se ale podařilo vzhled čínských vyder rekonstruovat. Nově objevený druh dostal jméno Siamogale melilutra.

Tak trochu vydra i jezevec

Druhový název – melitura – přitom odkazuje na hlavní charakteristiku nalezených kostí. V některých ohledech se velmi podobají kostem dnešních vyder, takže jejich majitele bylo možné mezi vydry zařadit, ale v dalších znacích se blíží spíše dnešním jezevcům.

Tato podobnost zjevně není náhodná. Jezevci jsou považováni za dnešní nejbližší příbuzné vyder. Siamogale melilutra by tak mohla vrhnout nové světlo na několik záhadných zkamenělin, které na první pohled nelze zařadit ani k jedné ze skupin, a potažmo na evoluci lasicovitých šelem jako celku. Kromě toho čínská vydra mohla vážit okolo padesáti kilogramů, čímž bez problému překonala všechny dnešní zástupce.

Po prvotním průzkumu nových nálezů vědci změřili různé znaky na kostech vymřelých i žijících vyder a tato data, spolu s genetickými daty dnešních vyder, podrobili analýze. Celkem do svého výzkumu zařadili pět žijících a osm vymřelých vydřích rodů.

Prastaří obyvatelé východní Asie

Ukázalo se, že vydry nepochybně tvoří jednu skupinu blízce příbuzných druhů se společným předkem. Od jejich evoluční linie se první oddělila jihoamerická vydra obrovská. Naopak vydra mořská, která byla některými dřívějšími výzkumníky považována za odlišnou evoluční linii, podle rozsáhlé analýzy náleží bez pochyby mezi ostatní.

Siamogale melilutra je potom zřejmě nejpříbuznější druhu Siamogale thailandica, jehož pozůstatky byly nalezené v Thajsku. To umožnilo blíže umístit na evoluční strom i řadu dalších vymřelých druhů podobných vydrám i jezevcům.

Siamogale thailandica je přitom stará až třináct milionů let. Vydry tedy musely obývat oblast východní Asie po značnou dobu. Dříve se také usuzovalo, že fauna jižní Číny vykazovala v pozdních třetihorách vazby hlavně na zvířata obývající orientální oblast zahrnující Indii a jihovýchodní Asii. Nové nálezy ovšem ukazují, že fauna Číny byla v mnoha ohledech svébytnější, než se původně zdálo.

Zdroj: X Wang, C Grohé, DF Su, SC White, X Ji, J Kelley, NG Jablonski, T Deng, Y You & X Yang (2017): A new otter of giant size, Siamogale melilutra sp. nov. (Lutrinae: Mustelidae: Carnivora), from the latest Miocene Shuitangba site in northeastern Yunnan, south-western China, and a totalevidence phylogeny of lutrines. Journal of Systematic Palaeontology 15.

Zdroje:
Vlastní

Nejnovější články